Přirozená strava člověka, aneb k čemu nás evoluce určila

Přirozená strava člověka, aneb k čemu nás evoluce určila.
Toto je zřejmě nejdůležitější myšlenka, která z hlediska výživy člověka může zaznít.

Již přes 13000 let dochází ke změně, která ovlivňuje zdraví a délku života lidí na této planetě.
Díky zásadním momentům této změny se snižuje průměrná délka života, stejně jako zdravá délka života (HLY). Posledních 150 let tato změna kulminuje a ve všech zemích světa si vybírá svou daň.
V tomto období se totiž z různých důvodů změnily radikálně stravovací návyky a způsob života.
Lidé začali pěstovat nové plodiny, které měly vyšší výtěžnost. Dokázalo se tak nasytit více lidí.
Díky tomu lidská populace začala růst geometrickou řadou a začala centralizovat svá sídla. Postupně se lidé naučili hybridizovat a uchovávat plodiny. Tato změna nenastala radikálně ze dne na den, ale masivně se dokázala rozšířit po celém světě a vytlačila tak předchozí způsob života, kterým se lidstvo vyvíjelo předchozích několik set tisíc let. Genetický fond člověka, který sbíral plodiny, cestoval za potravou a živil se převážně rostlinou syrovou stravou doplněnou zřídka konzumací živočichů, byl náhle ochuzen o přirozenou stravu. Procentuálně podíl „nových“ potravin narůstal a začal vytlačovat přirozený dosavadní jídelníček člověka.

Tato změna, která se datuje 10 – 13.000 let před naším letopočtem, se nazývá Neolitická revoluce. Započala na území úrodného půlměsíce (dnešní Irán, Sýrie, Irák, jižní Turecko) a odtud se šířila po kontinentu východně do dnešní Indie a Číny a západně do střední Evropy.

U vzniku této změny v chování lidské společnosti bylo několik faktorů: potřeba sdružovat se, lepší obranné mechanismy, vyšší stupeň komfortu přežití druhu a dost možná celou tuto revoluci způsobila potřeba sdružování se ve spirituálních prožitcích.
Ať už u zrodu stálo cokoliv, jisté je, že principy pohodlnosti této změny se lidstvo naučilo rozvíjet takovou měrou, že se pro novodobého člověka staly zcela kontraproduktivními.
Tedy to, co se jevilo před 10. 000 ledy jako nápad, který usnadní život, je nyní tím, co lidstvu dodává zkázu a zmar.
S Neolitickou revolucí došlo k prokazatelnému snížení kvality života lidí.
Z kosterních nálezů víme, že došlo ke snížení průměrné výšky lidí, snížení kvality zubů, k řídnutí kostí.

Lidský gen vyvíjený statisíce let začal logicky degenerovat a to z prostého důvodu – protože výživa, na kterou byl statisíci lety adaptován, se stala „přes noc“ doplňkem jeho stravy v poměru k nově používanému druhu stravy.
Stravu, kterou se živil člověk po statisíce let svého vývoje z rostlinné říše jako ovoce, bobuloviny, zelenina, ořechy, semena nahradil různými druhy obilovin (především pšenicí a ječmenem), které začal pěstovat v blízkosti svých sídel. Hmyz, larvy, ryby a lovnou zvěř, které člověk pojídal před začátkem Neolitu, zastoupily postupně různé druhy skotu, turu a kuru. Zde začala domestikace zvířat namísto předchozího lovu a migrace za zvířaty.

Životní styl lidstva se tímto zcela změnil.

Lidstvo sice založilo právě díky této proměně civilizaci, jak ji dnes známe, ale člověk jako jedinec díky přechodu na koncentrovanou stravu složenou z obilných zrn a masa suchozemských živočichů (savců a ptáků) snížil efektivitu výtěžnosti stavebních látek. Nejen, že lidský organismus zlenivěl, ale především geny, které byly přivyknuté na zcela odlišný druh potravy a způsob života, začaly měnit svůj kód. Na buněčné úrovni došlo k přeskupení genů. A to díky expozici novým potravinám. Deaktivaci činnosti prastarých genů umocnila hybridizace, mutování a zjednotvárnění lidské stravy. Vytlačením rozličné stravy, která byla přirozená po několik set tisíc let, došlo k pozvolné tragédii lidského druhu.
Lidstvo se totiž doposud nedokázalo na tak zásadní změnu přizpůsobit a přivyknout na nový způsob života. A to s sebou přináší i své důsledky.
V praxi současného člověka to znamená, že většina z nás chápe dožití do věku 85 let jako požehnané a počítá s tím, že cca od 60 let začínají nevratné funkční, popř. strukturální změny v naší tělesné schránce. Také s tím, že od 30 roku života začíná postupná degenerace všech našich životních pochodů.

To vše, co je dnes standardem, ale obvyklé pro člověka respektujícího přirozené genetické kódy, není. Lidská konstituce disponuje neuvěřitelným potenciálem energie, který většina z nás nerozvine. Tento energetický rezervoár nám může zajistit délku života 120 let při plném tělesném a duševním zdraví bez civilizačních chorob, s vyšší odolností a energií. Ukrývá se v našich neaktivních genech.
Probudit je k činnosti může každý z nás. Přechodem k přirozené stravě, která překvapuje svou rozličností a rozmanitostí. Každý z nás pak může zakusit dědictví předků, kteří obývali Zemi od počátku lidstva.
Každý z nás má totiž právo na plné zdraví, vitalitu, fyzickou a duševní svěžest.
Vědomí toho, pro co jsme určeni, nám dává fantastickou možnost volby nad svým životem. Většina z nás se této volby zříká z jediného důvodu.
Tím je ZVYK.
Většina z nás totiž nejí to, co nám skutečně chutná a prospívá, ale konzumuje pouze to, nač je zvyklá.
Jen zřídka kdy opustíme rámec našich zvyklostí a vypravíme se na cestu sebepoznávání. Jednoduše nehledáme vlastní směr, a když už, tak věříme jen nutričním poradcům nebo lékařům, kteří v tomto systému stravovacích návyků vyrostli a jsou jim ovlivněni natolik, že nedokážou nebo nechtějí připustit, že pravda, která respektuje přirozené nastavení člověka je značně revoluční.

Přirozená strava člověka je stěžejním pilířem semináře (R)evoluční výživa.
Čtěte dál - proč jsou dnešní potraviny stravou chudoby, aneb proč neznáme (Staro)nové potraviny



Komentáře k článku Přirozená strava člověka, aneb k čemu nás evoluce určila