O autorovi

Jan urbánek Kdy to vlastně začalo
Výživou a příčinami nemocí jsem se začal zabývat ve svých 16-ti letech.
Psal se rok 1996 a dostupnost informací o různých stravovacích směrech a terapiích byla stále omezená. Internet byl v plenkách a knihy drahé. V obou zdrojích navíc nebyl dostatečný výběr. Čím byly ale zdroje omezenější, tím více rostl můj zájem o tématiku lidského zdraví. Uvědomuji si, že jsem celý život – už od útlého dětství řešil zásadní lidské otázky. Možná i proto mi na základní škole začali říkat rozoumek. Nebyl jsem šprt – školní osnovy nebyly pro mě tématicky zajímavé. Tak jsem si četl pod lavicí všechny dostupné knihy – začalo to makrobiotikou, dělenou stravou, syrovou stravou, fytoterapií, aromaterapií, reflexkou, bioenergetickým a pránickým léčením, tradiční čínskou medicínou.
Následovala alfa, reiki, holotrop, různé filozofické směry, jóga, kterou jako intruktor aplikuji dodnes.

Jako mnoho lidí jsem se i já na začátku každého směru nadchnul logikou věci a věřil a hlásal zaručené pravdy tohoto přesvědčení.
O dva roky a asi tisíc knih a nespočet přednášek, seminářů a kurzů dále jsem začal v rámci jednoho školního předmětu sám přednášet. Nejprve pro základní a střední školy, později pro veřejnost.


Postupem času, kdy se můj entuziasmus a mesiášství uklidnili, jsem si začal spojovat jednotlivosti z různých směrů a terapií do komplexního obrazu. Už jsem věděl, že neexistuje jediné správné řešení.
Stále mi to však připadalo neúplné a nedostačující. Má potřeba znát a poznávat byla enormně vyšší, než je dosavadní konvenční vzdělání v oblasti lidského zdraví.


Medicína a já
Cítil jsem, že mé vzdělání v oblasti vědeckého poznání funkcí lidského těla není dostatečné. Začal jsem proto uvažovat o studiu medicíny, ale zároveň si uvědomoval, že bych při studiu musel provádět mechanismy, které jsou v přímém rozporu s mými přesvědčeními.
Také jsem si byl vědom, že bych se lékařského diplomu musel záhy vzdát a nemohl se zaštitovat titulem MuDr., protože principy léčby, které bych jako lékař musel navrhovat jsou v přímém v rozporu s podobou terapií, které používám.
Tento rozpor mezi potřebou konvenčního lékařského vzdělání a zároveň odmítnutí části jeho principů, které se soustředí na potlačování příznaků chorob jsem řešil samostudiem témat lékařské vědy, která mi pro komplexní poznání oblastí, kterými se zabývám, přišla relevantní.

Jiným důvodem proč jsem se rozhodl nejít cestou konvenční medicíny je i její strnulost, konzervatismus, ale hlavně neúčinnost v léčbě civilizačních chorob. Také komerční lobbyismus, který ovlivňuje podobu medicíny se mi jevil a stále mnohdy jeví jako zvrácený.

Nicméně současná západní medicína disponuje obrovským potenciálem diagnostických metod, které velmi rychle a efektivně dokážou odhalit nemoc jako takovou, stejně tak obdivuji medicínu akutní. V případech nemocí, kterými se zabývám, používá medicína pouze symptomatické způsoby léčby, což jistě krátkodobě může být  pozitivní, ale z hlediska dlouhodobého zcela postrádá smysl. Stejně jako invazivní medicína se neslučuje ve většině případů s principem trvalého uzdravení, které je podle mě ideálním cílem při chronických a civilizačních chorobách.

Vynechám-li však tato tmavá a šedá místa medicíny, jsem velmi rád, že jsem mohl v poslední dekádě čerpat informace od vědeckých týmů z celého světa a konzultovat s předními kapacitami svých oborů vlastní teze a zkušenosti.
Zvláště jsem rád za možnosti čerpat informace z výsledků výzkumů různých vědeckých týmů a interakce přímo s badateli.
Navázal jsem množství kontaktů s vědci a pracovníky výzkumných ústavů po celém světě, s nimiž velmi rád konzultuji své poznatky a zkušenosti.
Tato zpětná vazba je pro mě velmi cenná. Díky ní mé vědomosti krystalizují a nacházím odpovědi na otázky, které v danou chvíli neznám.
Stále doplňuji své vzdělání, nyní především z oborů biochemie, organické chemie, genetického inženýrství, fyziognomie, imunologie, diagnostiky, antropologie, historie, agronomie, statistiky, mikrobiologie, parazitologie, neurologie.

Pravda je však taková, že řešení většiny problémů naleznu jiným způsobem ať už obecné problematiky, kterou se zabývám nebo řešením zdravotního problému klienta.
Průběh má několik fází a není přísně vědecký a souvisí s intuitivním vnímáním.
Neznám-li odpověď na daný problém, nejprve se jím obvykle velmi intenzivně zabývám – sbírám veškeré informace a konfrontuji je s mým vnitřním sborem lékařů, šamanů, výzkumníků, vědců. Poté přichází fáze napětí a útlumu. Obvykle se cítím zahlcený a mám pocit, že to řešení nemá. A tak echávám celý ten koncil v mé mysli utichnout. Poté přichází zapomnění – prostě daný problém vědomě vytěsním. A pak spontánně – většinou, když vylézám ze sprchy nebo když poslouchám hudbu nebo po milování, nejlépe po milování ve sprše při hudbě, přichází rozluštění….pak jsem velmi rád, že mám šikovné prsty, protože rychlost, kterou musí přenášet elektronické impulsy mého cortexu bušením do klávesnice se rovná kadenci rychlopalných zbraní.
Trochu odlehčeně  chci říct, že byť se považuji za silně racionálního člověka s kritickým myšlením, jsou řešení problémů spojených s návrhy terapií spojením logiky a intuice.


Terapie
Metody terapií, které používám a doporučuji, mají vysokou účinnost, jsou-li dodržovány. Nesoustředím se pouze na změnu stravy, spánku, dechu, pohybu a psychického naladění - vždy jde o komplexní přístup a rozhodně ve většině případů vážných chorob jakok je rakovina se terapie neobejde bez efektivních látek, které je potřeba užívat pro stimulaci a modulaci imunitního systému.
Obecně změna životního stylu(stravy, pohybu, myšlení - vnímání, dýchání) přináší velice pozitivní výsledky všem, kteří ji aplikují.
V principu návrhu terapie vycházím vždy ze stavu a možností klienta. Detailně se seznámím s anamnézou, stejně jako životním stylem - nejen stravovacím režimem, ale veškerými aspekty, které mohou ovlivňovat zásadně tělo a mysl člověka ve směru od zdraví k nemoci.
Obrovská část našich nemocí má prvotní příčinu v silných emocionálních impulsech, jejichž skutečný význam nechápeme a tak žijeme pod vnitřním tlakem, který v konečném důsledku znamená změny stravovacích zvyklostí, určitou duševní a emocionální paralýzu a nakonec i fyzickou nemoc. Tedy leč se nám na první pohled zdá být příčina zcela evidentní, je vždy pod ní skryto podhoubí, které je nutné pro plné uzdravení pochopit. Jen tak totiž dojde k dlouhotrvající změnám, které uzdravují.

Mnohdy však na jakékoliv psychologické bádání není prostě čas ani možnosti, proto volím v terapii vždy ty nejefektivnější, přímé metody, které mají okamžitý pozitivní účinek. Jinými slovy: když přichází člověk s kolorektálním karcinomem a metastázami, není prostě nasnadě řešit psychologickou příčinu - je potřeba okamžitě nalézt takové řešení, které od prvního momentu aplikace terapie začne zlepšovat celkový zdravotní stav nemocného. Tedy obecně okamžitě změnit stravovací režim, eliminovat spouštěče rakovinného bujení, stejně jao zajistit doplnění chybějících látek v organismu.

Tvrdím, že většinu chorob, které nazýváme civilizačními + další, které souvisí s naším životním stylem(onemocnění oběhové soustavy, rakovina) můžeme vlastním rozhodnutím ze svého života zcela vyloučit a ve chvíli, kdy nás již nějaké potíže trápí, uzdravit se.
Nepoužívám rád slovo léčba – tou chápeme nějakou činnost, kterou se snažíme zbavit nemoci.
Léčit se tak můžete třeba celý život.
Raději bych celý proces nazval uzdravením. Zdraví je totiž základní dispozicí naší genetické substance, kterou všichni disponujeme.

Přeji Vám příjemný den, hodně energie, klid v mysli a hlubokou radost i tam, kde je běžně těžké ji nalézt.
Jan



Komentáře k článku O autorovi