Pšeničná mouka - čím ji nahradit?!
Čím nahradit pšeničnou mouku?
Chvílemi to vypadá, že jsem se vydal na válečné tažení proti pšenici a bílé mouce.
Jakoby bych na ni byl snad alergický?! Ano, také jsem – stejně jako téměř 4 lidé z deseti.
Ale vůbec o tom nevědí. Přesto ji konzumují. V průměru 80 kg na člověka.
Poté, co se 4 klientům z celkového počtu 10 osob, kterým jsem v posledních 14-ti dnech provedl testy potravinových alergií, objevil jako primární alergen lepek, zazněla naléhavá otázka:
„co mám dělat, když je lepek skoro ve všem?“.
Ano, těstoviny, knedlíky, gnocci, pečivo, chléb, cukrářské výrobky, kečupy, salámy, ale i müsli, jogurty obsahují tento proteinový řetězec.
Pšenice sníme v průměru na člověka ročně 80kg.
Drtivá většina je v podobě čistého lepku – bílé mouky, z níž se připravuje chléb, pečivo, těstoviny, atd. A právě pšeničná mouka(lhostejno, zdali celozrnná) je největším zdrojem této látky, která je nebezpečnější než Malárie a HIV dohromady. Ano, zabije více lidí na světě, než tyto dvě nebezpečné choroby.
Ví se o tom, jen se o tom příliš nemluví – stojí na ní totiž světové ekonomiky.
Většina lidí se možných dopadů konzumace lepku se logicky lekne.
Co ale vyděsí víc je fakt, že neví, co s tím mají dělat. Jak se mají vyhnout právě hybridizované pšenici, která nás na každém kroku obklopuje. A jak to udělat tak, abychom nezruinovali peněženku a jídlo, které budeme jíst, nám chutnalo? A také jak zvítězit nad zvykem, když nám ta čerstvě upečená bublanina od babička tak chutná.
Odtud jsem začal – věděl jsem, že odmítnutí stojí někdy značné sebezapření(zvlášť, když necítíme negativní tělesné projevy) a přemlouvat druhé, aby si koupili kvůli mně jiné suroviny?
To bývá prostě problém.
Vyřešil jsem to elegantně - všem, kteří mě nějakými dobrotami obdarovávají jsem prostě přinesl pohankovou mouku s tím, ať ji použije kdykoliv místo pšeničné. Ano, je dražší než pšenice, ale svého zdraví si většina z nás váží víc než peněz. A když nechci stále opakovat „ne, to nejím“, raději redefinuji zvyky druhých. Nenásilně.
Mamka s radostí vzala necelé půl kila mouky a druhý den byl na plechu fantastický koláč s třešněmi bez lepku – nadýchaný, voňavý, úžasné a nové chuti. No a pak už to jelo – bábovka? Jasně – pohankovo-kukuřičná. Pomerančové řezy – pohankové. Všichni se vždy jen olízli.
Pak všichni chtěli ty dobré ovesné buchty s mákem. Ovesné placky? Pohankové palačinky?
„Lepší jsem nejedl-a“ slýchám, když je lidé na seminářích baští.
Prostě cokoliv, po čem náš mlsný jazýček zatouží, se dá připravit nejen, že bez hybridizované pšenice, ale hlavně chutněji, než kdy předtím. Stačí se nebát experimentovat a objevovat.
Kulturně jsem ovlivněn Itálií, takže těstoviny patřily na talíř dlouhou dobu. Obvykle se vyrábí z odrůdy, která se nazývá pšenice tvrdá. S obsahem lepku si nezadá s pšenicí setou, která je celosvětovou dominantou.
Nicméně i na talíři místo pšeničných špaget se můžou kroutit rýžové nudle. Přirozeně bez lepku a cenově na stejné úrovni. Velmi chutné.
Máte-li chuť a čas, připravte si domácí ravioly z pohankové nebo rýžové mouky plněné špenátem a ricotou.
Standardní a známý recept a opět bez lepku.
Místo tyčinek plných cukru, bílé mouky a ztužených tuků, objevte ovesné tyčinky(právě jsem dojedl pistáciovou - hmmmm:) nebo ovocné tyčinky. Stejně tak si delikátní skotský dezert - flapjack z ovesných vloček můžete připravit doma.
Rádi bramborové placky? Místo pšeničné mouky dejte pohankovou celozrnnou, přidejte špetkuu kukuřičné, místo brambor rozmačkejte topinambury nebo červené batáty(globus a interspar, případně na e-shopech), vejce(nejlépe od slepic z vesnice) a pochutnejte si.
Ani pečivo a chléb není problém – nemusíte vstávat ve 3 hodiny ráno, abyste v 7.00 měli chléb.
Domácí pekárny nabízí skutečně skvělý komfort. A místo pšenično-žitné mouky použijte pohankovo-ovesnou.
Chcete mít doma čerstvou a skutečně celozrnnou mouku? Kupte si domácí mlýnek na obilí.
Největší problém je náš zvyk! Když však změníme náš jídelníček, zjistíme, že dříve jsme se stravovali velice omezeně.
Že jsme o stravě uvažovali v rámci několika málo dostupných surovin a unikli nám lahodné chuti a nutriční bohatství mnohých potravin.
Nenakupujte ze zvyku – objevujte.
Naše poptávka určuje, v jakém prostředí budeme žít – jaké budou potraviny a služby v nabídce obchodníků. A v důsledku toho, zdali budeme zdraví a bude nám chutnat nebo budeme jíst, co nám naservíruje ZVYK.
Žádejte bezlepkovou pizzu. Chtějte dezerty z celozrnné pohankové mouky. Rýžové těstoviny místo pšeničných. Nakupujte v BIO obchodech nebo u eko-farmářů. Chtějte vždy „skutečně“ čerstvé suroviny.
Nebojte se zeptat – je to vaše zdraví!
Ano, zřejmě Vás neobslouží ve většině restaurací, ale jen tak, že projevíte, o co máte zájem, a případně řeknete ne konvečním zvyklostem, stane se to, co není široce dostupné, standardem.
A také - jen tak se sníží cena těchto produktů.
