Potravinová alergie - co znamená a jak ji poznat.
Co znamená Potravinová alergie(nesnášenlivost)?
Zjednodušeně: to, že naše tělo vyhodnocuje určitou potravinu(nebo její části), kterou pozřeme jako cizorodé těleso. A jako k nepříteli se k němu chová. Vyhodnocuje jeho působení v lidském těle jako nepatřičné a vyvolá imunitní odezvu.
Mobilizuje primární(makrofágy, dendritické buňky) obranné mechanismy k boji.
Sekundárně tyto protilátky vysílají informaci(signální proteiny) pro tvorbu specifických protilátek(T-buňky, B-buňky). Tyto buňky pak udržují imunitní paměť proti látce, která byla vyhodnocena jako cizorodá a při jakémkoliv dalším styku spustí obranný mechanismus.
Míra projevu imunitní reakce může mít několik úrovní.
Může jít o reakci, která ohrozí základní životní funkce(dýchání, srdeční činnost). Takto intenzivní reakce se nazývají anafylaktickým šokem.
Takové reakce jsou jednoznačné – např. při požití určité potraviny dojde k otokům hrdla, zčervenání různých tělesných partií, silné bolesti břicha, zvracení, apod. Při takových reakcích je nutné zajistit základní životní funkce – srdeční činnost a dýchání a přivolat rychlou záchrannou pomoc.
Obvyklou medikací záchranářů při takovémto projevu je podání silných antihistaminik, hydrokortizonu, vápníku a adrenalinu. Téměř vždy injekční formou. Při život ohrožujících stavech, kterými jsou zúžení dýchací trubice, se provádí tracheotomie.
Tyto projevy sic jsou velmi závažné, tak díky svým projevům na ně lze velmi rychle zareagovat. A posléze se vyhnout potravině, která takovou reakci vyvolala.
Důležité je však také vědět, že spojíme-li takovou reakci přímo s určitou potravinou, můžeme se velmi často mýlit. Nastane-li prudká odpověď organismu po požití burských oříšků(arašídů) nemusí se jednat o reakci těla na ořechy, ale např. na aflatoxiny, které se vytvořily na této potravině díky špatnému skladování nebo nečerstvosti.
Z pohledu rizika ohrožení života vypadají slabé alergické reakce jako chudý příbuzný. Nicméně v konečném součtu zabijí 400x více lidí.
Právě jejich nízké až podprahové projevy jsou plíživým nepřítelem lidského zdraví.
Tyto reakce totiž probíhají na úrovni tkání vnitřních orgánů, aniž bychom je nějak pociťovali.
Projevy, které pociťujeme, jsou dlouhou dobu natolik mírné, takže jim nepřikládáme velký význam.
Mezi takové patří únava, škrundání v břiše, nestrukturovaná stolice, nadýmání, mírné zažívací potíže, kožní problémy, problémy s váhou, opakované infekce, apod.
Až v momentě, kdy vygradují do strukturální změny některého orgánu, začneme řešit příčinu tohoto problému. Funkčních změn si nevšimneme nebo je neřešíme.
Běžná diagnostika mírných alergických reakcí(které mají však fatální dopady) na různé potraviny(např. prolaminy obilí) bývá energeticky časově náročná a obnáší řadu vyšetření, které se netěší příliš velké oblibě. Kolonoskopie(vyšetření tlustého střeva) či gastroskopie(vyšetření žaludku, dvanáctníku a tenkého střeva) jsou diagnostickými prostředky, kterými lze jednoznačně prokázat některá onemocnění zažívacího traktu. Nejčastějšími takovými chorobami jsou rakovina tlustého střeva, celiakie nebo ulcerózní kolitida.
V některých případech se používá pro jednoznačné prokázání onemocnění biopsie(odebrání vzorku tkáně).
I přesto, že se tato vyšetření netěší oblibě(zřejmě i díky časté neprofesionalitě v proklientském přístupu ze strany zdravotnického personálu) zůstávají velmi důležitými způsoby diagnostiky závažných chorob. Samotná vyšetření, jsou-li prováděna v souladu s principy moderní medicíny jsou snesitelná a nenesou žádná vážná vedlejší rizika.
Způsob provedení těchto zákroků na profesionálních pracovištích také nenese stigma nepříjemných pocitů pacienta. (Máme-li obavu o způsob provedení a profesionalitu přístupu gastroenterologického pracoviště, je vhodné použít služby reference pacientů).
Na každém klientovi je, aby žádal služby odpovídající modernímu přístupu. A s čímkoliv, co neodpovídá proklientskému přístupu a projevit svůj nesouhlas.
Člověk postižený dlouhotrvajícími problémy bývá bezradný již při samotné diagnostice zdravotního problému. Bohužel ze strany medicíny bývá následná léčba pouze symptomatická, anebo značně invazivní. K příčině komplikací se vůbec nedostává a neřeší ji.
Když už nalezneme „osvíceného“ lékaře nebo naše projevy potravinové alergie jsou natolik typické, že se dá odvodit jednoznačná příčina, zjišťujeme, že jediná léčba spočívá ve vyselektování daného druhu potraviny. Nemůžeme tuto reakci považovat za handicap lidského organismu. Jedná se naopak o přirozenou reakci našich genů, které se nestihly přizpůsobit na změny v lidském jídelníčku. Některé typy nesnášenlivosti totiž způsobují specifické geny, které kódují reakci lidských buněk na určitý druh stravy (např. pšenici nebo sóju).
Každý totiž disponujeme určitou genetickou dispozicí, která nás předurčuje pro určitý typ stravy.
K tomu, abychom si dokázali vybrat ty správné potraviny podle našich konkrétních dispozic, můžeme použít domácí screeningové testy zvýšených protilátek proti jednotlivým potravinám nebo navštívit alergologa.
Domácí testy:
Tyto testy nám prozradí, které z více než 40-ti potravin náš imunitní systém vyhodnocuje jako cizorodé.
Výsledky tohoto testu říkají jednoznačnou odpověď organismu na otázku:
„Které potraviny jsou pro mě nevhodné?“
Tuto odpověď dostanete od těch nejpovolanějších - vašich vlastních buněk imunitního systému.
Jak test probíhá?
Zjednodušeně: Bodnete se do prstu – naberete kapku krve a smícháte s roztokem, který posléze nalijete na destičku opatřenou proteiny jednotlivých druhů potravin. V případě, že vyhodnotí imunitní složky daný druh potraviny jako cizorodý, zareagují. Výsledek pak odečtete z destičky podle přiloženého návodu - viz. obrázek vlevo..
Výhody domácího testu:
Rychlost - Výsledek známe během 45 minut.
Komfort – test si provedeme v pohodlí domova
Rozsah – zjistíme jak naše tělo vyhodnocuje 46 druhů potravin.
Žádné negativní reakce – jelikož test probíhá mimo tělo neexistují nežádoucí účinky testování.
Chcete-li mít jistotu, že jste test provedli správně, domluvte si osobní konzultaci(možno přímo s provedením testu).
Při osobním setkání Vám můžeme pomoci při vyhodnocování výsledků, respkt. vysvětlíme potřebné souvislosti mezi konzumací alergizující potraviny a sekundárními reakcemi organismu. Velmi často se totiž objevuje mnohočetná citlivost(soja, pšenice, žito, mandle, kvasnice, kukuřice, mléko, vejce).
Co výrobce testů nedeklaruje je to, že takovýto výsledek může být dán jediným primárním alergenem, který vstupuje do krevního řečiště spolu s molekulami potraviny, na kterou přímo citliví nejsme. Nicméně náš organismus vyhodnotí tyto složky obě jako cizorodé a začne vyrábět specifické protilátky proti oběma těmto proteinům.
Falešně se pak domníváme, že jsme alergičtí na všechno!
Obvykle stačí rozluštit hádanku, který je onen primární spouštěc této zmýlené reakce imunitního systému a tento druh potraviny eliminovat nebo omezit.
Povíme Vám také jak primárnímu alergenu vyhnout, v čem je obsažen, čím nahradit stávající potraviny a jak podpořit uzdravující proces potenciálně narušených sliznic trávicích orgánů.
Testování na alergologii:
Když navštívíte alergologii a budete žádat provedení testů na 40 druhů potravin, budete pravděpodobně muset čelit nelibosti lékaře. Když budete mít dostatek energie a přesvědčíte jej o tom, že testy chcete, budete muset počítat minimálně s 5 návštěvami.
Jak probíhá testování:
Testování na alergologii se provádí přímo do tkáně – bodnutím do vnitřní části paže.
Podle reakce na kůži se vyvozuje, zdali se jedná o alergickou či nealergickou látku.
Možných nežádoucích účinků tohoto testování je více. Počínaje otokem ruky, jejím svěděním až po ztrátu vědomí. Navíc toto testování není příliš přesné, protože vám při jedné aplikaci lékař bodne kolem 7 až 10 různých potenciálních alergenů. To vede k přehnané reakci imunitních složek a výsledek tím pádem může být zkreslený.
Druhým způsobem, který se běžně provádí, je zjištění přítomnosti protilátek v krvi na určitou potravinu. Problém tohoto testování je v tom, že stejný druh protilátek se může vyskytovat v krvi na více antigenů. Navíc aby byl transparentní, tak je časově náročný, protože před odebráním nesmíte danou potravinu minimálně týden konzumovat. Což je v některých případech nereálné z důvodu přítomnosti alergenu potraviny(např. lepek – chléb, těstoviny, pečivo) v potravinách, o nichž se vůbec nedomníváme, že jej obsahují(párky, kečupy, konzervy).
Z těchto důvodů se domácí testy jeví jako ideální pomocník při stanovování nesnášenlivosti potravin a individuálního režimu stravování. Ať už si výsledky potravinové alergie zjistíte jakkoliv, je vždy dobré konzultovat následující postup při sestavování jídelníčku s odborníkem, který problematice potravinových alergií rozumí a dokáže Vám navrhnout i případný terapeutický postup, nejen sestavení jídelníčku s omezenými druhy potravin.
Přečtěte si co je potravinová intolerance.
