Vegan vs masožrout

vegan vs masožrout

Dovolím si do diskuze mezi zapřisáhlé "stejkožravce" a "brokolicopreferenty" přinést trochu osvěty vzhledem k fatálním nedostatkům ve vzdělání biologické předurčenosti člověka.



1. Člověk ve svém historickém vývoji skutečně konzumoval i maso (syrové i tepelně upravované), stejně jako mnoho druhů z rostlinné říše. Je možné jen tedy považovat za všežravce.

Nicméně:
NIKDY V HISTORII LIDSTVA maso netvořilo základ stravy.
Nikdy člověk nejedl druhy masa, které jí nyní.
Nikdy nejedl maso s tak vysokým podílem tuků.
Nikdy nejedl maso urychlené hormony a plné antibiotik.
Nikdy nejedl maso zvířat, která jedla nepřirozenou stravu, bez dostatku pohybu, slunce a čerstvého vzduchu.

2. Obiloviny patřily na talíř až od počátku NEOlitu - před ním je lidé nekonzumovali. Pšenice, kterou dnes každý den konzumujeme, není tatáž pšenice, která se z úrodného půlměsíce v období NEOlitu začala šířit. Pšenice ani v té době nebyla hlavní obilovinou.
Byly jimi jáhly, pohanka, divoká ryýže, potažmo oves ječmen a posléze žito. Geografické rozmístění pěstování těchto plodin bylo také zcela jiné, než nyní. Díky NEOlitické revoluci se rozšířilo zemědělství a plodiny, které pro člověka nebyly známé.
Předpokládá se, že tato změna vyhubila miliony lidí,kteří nebyly geneticky přizpůsobení ke trávení nových potravin, ale i přesto jim byly podávány.

Na Druhé straně se díky NEOlitu rozvinula naše civilizace tak, jak ji známe. Koncentrované potraviny (obilí, maso, mléko, sýry), které lze uchovávat(objev sýpek) a domestikace zvěře zajistily schopnost vyššího přežití v dobách vegetačního útlumu a tím rozvoj našeho druhu.

3. Genetické dědictví současných lidí je různorodé - ne každý má geny, které zajišťují štěpení prolaminů obilovin, téměř 200 milionů Evropanů trpí intolerancí laktózy - chybí jim produkce laktázy.
Ne každý disponuje "loveckým" genem, který určuje aktivitu trávících enzymů vůči proteinům masa, atd.

4. V historii jsme jedli nejvíce plodů. Kromě stavby těla, uzpůsobení trávicí soustavy to dokazuje mimo jiné i fakt, že naše těla nejsou schopna vyrobit vitamin C. Lidský organismus ho měl ve stravě takový přebytek (syrové zralé plody), že jej prostě nepotřeboval vytvářet.

5. Tepelné úpravy pokrmů skutečně mohou pomoci našemu trávení potravin (např. u masa pomalým pečením dochází k rozkladu proteinových řetězců, které dokáže náš organismus lépe využít). Na druhé straně však velmi důležité prvky zabíjí - enzymy, vitamíny, které jsou životně důležité. Také je nutné si uvědomit, že dnešní svět netrpí nedostatek proteinů, ale právě naopak jejich přebytkem.
Enzymů, vitamínů máme právě díky konzumaci tepelně upravené stravy nedostatek.
Naproti nadbytečnému příjmu sacharidů, proteinů a tuků.
Tím dochází k poškozování funkcí trávicích mechanismů a extrémně špatné využitelnosti dodaného materiálu (porušení energetické bilance). Tedy naše tělo vlivem nad-konzumace tepelně upravené koncetrované stravy(sacharidů, proteinů, tuků) snižuje efektivitu fungování.
Jíme několikrát denně, namísto toho, abychom pravidelně hladověli, jak je to přirozené v přírodě.

6. Denaturace (úprava - tepelná, chemická) potravin vyvolává imunitní reakce našich primárních obranných mechanismů - po každém zkonzumovaném tepelně upraveném jídle dojde k vyloučení imunitních složek.

7. Díky masově rozšířené živočišné produkci nekonzumujeme potraviny, které jsme měli na jídelníčku po dlouhé desetitisíce let. Dnešní (i racionální) výživa je z hlediska nutričních složek extrémně chudá.
Ano, chudá.
Z tuků, proteinů a sacharidů, které konzumujeme nelze stavět dlouhodobě zdravé tělo. Chybí nám bobuloviny, ovoce, semena, olejniny, hlízy a kořenová zelenina, na které jsme byli zvyklí. Mnoho druhů už ani neznáme.
Co se týče rozmanitosti druhů (živočišných i rostlinných) tak se za posledních sto let snížila na fragment toho, co bylo ještě v 19. století běžně dostupné.

Na semináři (R)Evoluční výživy se zabývám nejpalčivějšími problémy dnešní stravy.



Komentáře k článku Vegan vs masožrout