Potravinová intolerance

potravinová intolerance Potravinová intolerance (nezaměňujme s potravinovou alergií)
Co je potravinová intolerance?
Zjednodušeně: snížená nebo žádná schopnost strávit určitý druh potravy(nebo její část).
Intolerance potravin znamená z pohledu našeho těla nedostatek nebo úplnou absenci trávicích enzymů.
Intolerance potravin znamená z pohledu našeho těla nedostatek nebo úplnou absenci trávicích enzymů. Mluvíme-li o absenci enzymů v souvislosti s intolerancí některého druhu potravy, mluvíme o trávicích enzymech.
Tyto enzymy jsou látky produkované trávící soustavou a žlázami s vnitřní sekrecí. Nacházejí se např. ve slinách, žaludečních šťávách, žluči a sekretu vylučovaném slinivkou břišní nebo stěnou tenkého střeva, stejně jako dvanáctníku. Enzymy rozkládají jednotlivé složky potravin na menší prvky, které tělo posléze opět pomocí enzymatické činnosti dokáže využít ke stavbě těla a provozu buněčné činnosti. Jsou tak zcela zásadní v procesu trávení a zachování funkce všech životních procesů organismů.
O enzymech telegraficky: Obecně většině enzymů působícím v lidském těle vyhovuje o něco málo vyšší teplota, než je na povrchu těla. Na aktivitu enzymů mají vliv i další faktory, např. PH. Opět pro většinu enzymů platí, že optimální PH je mezi 5 až 8.5. Výjimkou jsou např. žaludeční enzymy, jako je pepsin, který působí v prostředí kyselém(PH 2) nebo argináza(PH 9).

Jak se projevuje potravinová intolerance?
bolest břichaV krajině břišní, zvláště pak v její konečné části někdy nenápadně, jindy hlučně. Ale velmi často nepříjemnými pocity.
Sekundární projevy jsou nadváha, bolesti hlavy, překyselení organismu, náchylnost k infekcím a celkové neprospívání.
Zjednodušeně: Škrundáním nebo tlakem v břiše, bolestmi břicha, stejně jako průjmem nebo zácpou, nadváhou nebo naopak váhovou nedostatečností.
Potravinová intolerance snese přirovnání: je to stejné, jako byste do auta na benzín lili naftu nebo líh. Samozřejmě, že do svého motoru lijete i to, co mu náleží. Takže se tyto směsi mísí a v lepším případě – máte-li mít opravdu silný motor, bude auto škytat, nebude mít výkon a do kopce vám vůbec nepojede. V každém případě bude nevábně smrdět a za výfukem mu bude zůstávat parádní čoud. V případě, že váš motor nebude mít výkon využít i to, pro co není vůbec určený, prostě nepojede. Chvilku bude možná fungovat, ale po nějaké době vám prostě službu vypoví. Nebo zcela jistě jeho části(výfuk, filtry, apod.) Je tedy jen otázkou času, kdy orgány našeho motoru – centra „spalování“, přestanou pracovat nebo sníží svou funkci natolik, že dojde k jejich oslabení a jejich kolapsu.

Jak vzniká potravinová intolerance?
1. Genetickým předurčením Některé národy mají genetickou dispozici k tomu, že v určitém věku organismus přestává produkovat různé druhy enzymů. Typickým příkladem je evropská populace, z níž cca 25 milionů obyvatel ztrácí ZCELA schopnost trávit mléčný cukr(laktózu). Důvod z hlediska biologického vývoje je jasný – rychlejší přivyknutí na jiný druh stravy, než je mateřské mléko zajišťoval vyšší stupeň přežití. Produkce laktázy je však snížena u drtivé většiny obyvatelstva. U Evropanů se tento jev projevuje u 200 milionů obyvatel. Proto 35% obyvatel Evropy nejen, že nemá potřebné vybavení v podobě produkce enzymu laktázy(enzym rozkládající mléčný cukr), ale velmi často i v důsledku toho imunitní systém vykazuje nesnášenlivost(alergii) vůči složkám (především) kravského mléka.

2.Při poruše nebo snížené činnosti orgánu.
K poruše činnosti některého z producentů enzymů(př. slinivka, játra, tenké střevo) dochází z několika důvodů:

2a. Z nedostatku koenzymů – aby enzymy odváděly svou práci v těle tak jak mají, jsou zapotřebí další látky – vitamíny, minerální látky, stopové prvky. V případě nedostatku těchto látek v těle neprobíhá enzymatický proces tak jak má. V praxi euroatlantického stravování to znamená, že máme dostatek(spíše nadbytek) proteinů, sacharidů i tuků, ale naprostý nedostatek látek, které by ony proteiny dokázaly vhodně zpracovat. Takže ač je to paradox - jsme i přes přemíru dominantních složek potravy nedovyživení.

2b. Při přemíře koncentrované potravy - dnešní jídelníček „rozvinutých“ zemí světa se sestává dominantně ze stravy, která je doslova napěchovaná koncentrovanými nutričními složkami(tuky, sacharidy, proteiny).
Proteiny, sacharidy, tuky jsou tři složky, které ať už ve své prospěšnější formě nebo ve formě přímo zdraví závadné tvoří dominantu našich talířů. Každý orgán má svou hranici produkce enzymů, které přijímanou stravu tráví(rozkládají na jemnější substance). Tím, že neustále přijímáme vysoce koncentrovanou stravu(maso, mléko, obiloviny, rafinované cukry) a to v množství 5-ti násobném, než je hranice schopnosti správné produkce enzymů, daný orgán přetěžujeme. Dochází tak nejen k únavě a poškození enzymatických orgánů, ale zároveň k nedostatečnému trávení potravy. To má neblahý důsledek na další orgány naší trávicí soustavu.
Ostatní složky – vitamíny, enzymy, vláknina, apod. jsou zastoupeny v naší stravě zcela minimálně. To je však zcela v rozporu s biologickým nastavením lidského organismu. Lidské tělo po desetitisíce let vývoje bylo disponováno zcela jinými druhy potravy, než posledních 150 let. Lišily se taktéž způsoby přípravy. Tento odklon od přirozené stravy člověka s sebou přinesl mnoho negativních dopadů, z nichž se nejvíce živí farmaceutický průmysl.

2c. Nedostatečné žvýkání, nevhodné kombinace, nevhodná úprava pokrmů.
Žvýkání – zvyšuje plochu, na kterou jsou enzymy schopné působit.
Ve slinách jsou obsaženy enzymy(např. alfa-amyláza), které již v ústech způsobují rozklad škrobů.
Konzumací potravin suché struktury (např. pečivo) se snižuje schopnost enzymů obsažených ve slinách rozkládat polykanou potravu. Slinné žlázy musí na suchou potravu vylučovat větší množství slin a v nich obsažených mucinů(koloidní látky umožňující polykání). Díky všemožným úpravám pokrmů, které usnadňují jejich polykání, nejsme nuceni tolik žvýkat, což vede ke snížení schopnosti trávicího procesu.
Konzumací anorganické stravy(tepelně upravené) snižujeme účinnost celého trávicího procesu. Enormně tak zatěžujeme orgány zodpovědné za vylučování trávicích enzymů(př. Slinivka břišní).
Stejně působí i kombinace potravin – např. masitá strava(tuk, proteiny) spolu s přílohami(knedlíky – lepkové proteiny, škrob) způsobují přetížení orgánů zodpovědných za enzymatickou činnost.

kravička
Za důležité považuji zmínit, že není ojedinělým jevem, kdy např. lidský organismus vykazuje intoleranci běžně dostupného mléka(pasterizovaného nebo homogenizovaného), ale čerstvé mléko přímo od kravičky mu žádný problém nedělá. Úpravy našich pokrmů totiž vedou k degradaci mnoha důležitých složek potravy - v případě zmíněného mléka enzymů a vitamínů, které sami o sobě pomáhají trávení.

Důležité je také při konzumaci kravského mléka(nebo toho bílého cosi, co v krabicích kupujete) si uvědomit, že mléko je strava určená telátkům. Ty mají zcela jinou trávicí soustavu. V první řadě mají 3 "předžaludky", které jsou určené k fermentaci tuhé potravy.
Člověk naproti tomu žádný takový mechanismus nemá. Proto žádný člověk, zvláště pak v dospělosti, kdy klesá nebo zcela mizí schopnost těla produkovat chymosin(podílí se v novorozoneckém věkuna štěpení mléčných bílkovin - respkt. jeji emulgaci) či laktázu(štěpí mléčný cukr) nemůže dokonale strávit a využít kravské mléko.
Lidský druh je však velmi vynalézavý, proto tento fyziologický nedostatek nahradil fermetačním procesem mimo trávicí soustavu - vznikly tak kysané mléčné produkty a sýry.
Je však také potřeba vědět, že dnešní jogurty, zákysy, acidofilní mléka, kefíry, které kupujete v supermarketech mají se skutečně cenným fermetačním procesem jen velmi málo společného.



2d. Ostatní faktory - samozřejmě, že na stav našich orgánů mají vliv další faktory jako množství pohybu, hladina stresových hormonů, emocionální napětí, radiace, kvalita ovzduší, a další. Jsou však sekundárními příčinami. Konzumace nevhodné stravy, v nepřirozené formě spolu a velkém množství se špatnými návyky konzumace(nežvýkání, skladba potravy) jsou zodpovědné za 90% postižení, které vedou k civilizačním chorobám. Ty, jak známo, zahubí v západní populaci nejvíce osob a to ne zrovna příjemným způsobem.

Jak můžu zjistit, že trpím potravinovou intolerancí?
Zjednodušeně: na rozdíl od potravinové alergie se snížení produkce enzymů prokazuje poněkud složitějším postupem.
Současná medicína se zabývá obvykle pouze diagnostikou postižení orgánů(ultrazvuk, roentgen, CT, MR). Tedy zjistí problém ve chvíli, kdy jsou zřetelná poškození nebo strukturální změny orgánů. Správným chodem enzymatické činnosti se medicína zabývá pramálo. Nicméně např. intolerance laktózy – mléčného cukru(měříme tedy kapacitu enzymu laktázy) dokážeme prokazovat různými způsoby – dechový test, krevní test, vyšetření tenkého střeva(biopsií). Je však složité a nákladné měřit dostatečnost produkce enzymů a to i z důvodu, že přesně neznáme mezní standardy jejich produkce, stejně jako o existenci mnohých nemáme ponětí. Existují zajisté jednoduché testy(např. jaterní), které prozradí mnoho o správné funkci daného orgánu. To ale na druhé straně neříká, zdali je daný orgán postižen právě z důvodu přetížení nevhodnou stravou.
Selským rozumem lze předpokládat, že většinu potravin, na které je lidský organismus disponovaný vývojem (převážně rostlinná strava v původním stavu) dokážeme bez problému strávit(máme potřebný potenciál trávicích enzymů). U potravin, které v historii lidstva hrají krátký časový úsek(druhy obilí jako hybridizovaná pšenice, mléko - především kravské) můžeme předpokládat vyšší výskyt intolerance.

Co s tím?
1. Věřit vlastním pocitům – intolerance potravin se obvykle po konzumaci projeví. Tedy vypije-li někdo s intolerancí mléka jeho sklenici, po několika hodinách se obvykle projeví negativní zpětná vazba v podobě zácpy, nadýmání, průjmu, nepříjemných pocitů v břiše, apod. Po takovém zjištění je logickým krokem takové potraviny vyvarovat.

2.Navštívit terapeuta – pomoci může i vizuální diagnostika, která z mnoha atributů může odvodit přetížení jednotlivých orgánů. Např. posouzením bělma, pleti, vlasů, dechu, stavu zubů, citlivosti na určité body(reflexní terapie). Zkušenosti terapeuta mohou velmi napomoci diagnostice – pozná podle různých projevů zatížení případně i poškození orgánů – např. zažloutlé bělmo či pokožka(jaterní dysfunkce), šedá pleť obličeje(postižení plic), bolestivost reflexních zón orgánů, mělký dech(snížená schopnost buněčného dýchání), bledost pleti(vyšší rozpad nebo nedostatečná tvorba erytrocytů), pach potu, barva a moči a stolice., apod.
Tuto metodiku bychom měli však považovat za pomocnou či návodnou. Spolu s orgánovými krevními testy a testy potravinové alergie mohou velmi přesně určit stravovací režim.

Léčba intolerance?
V případě geneticky podmíněné příčiny potravinové intolerance nikoliv.
Příroda definovala naše geny na základě zkušeností našich předků. A i když se stále objevují nová fakta, o tom jak mocně můžeme chování genů ovlivnit způsobem života, nelze předpokládat, že člověk, který není vybavený geny kódující trávení mléka(např. většina čínské populace) změní své genetické dispozice právě konzumací mléka. Je zcela logické respektovat vlastní "nastavení" těla.
V případě, že vlivem dlouhodobé konzumace nevhodné stravy, došlo k poškození nebo přetížení orgánu, existuje mnoho cest k jejich regeneraci.
Primárním cílem je jistě detoxikace daného orgánu, respkt. eliminace konzumace nevhodné potraviny. Následná úprava jídelníčku obvykle vedek většinou k obnově správné činnosti postiženého orgánu a ke zvýšení vitality.
Klasická medicína samozřejmě pro případy, kdy dojde ke snížení vylučování trávicích enzymů(obvykle z titulu dlouhodobého vystavení nevhodné stravě) suplementuje enzymy. Enzymové směsi se podávájí v případech geneticky podmíněného netrávení určité složky stravy. Nicméně v obou případech jde jen o kompezační mechanismus, který nerespektuje přirozené nastavení tělesných pochodů.
Orálně podáváné enzymy se přímo nepodílejí na trávení dané potraviny. Tedy vize, že mám-li intoleranci laktózy a spolknu ke sklenici mléka i pilulku laktázy, tak ji tělo dobře stráví, je klamná.
Orálně podávané enzymy se sice v lidském organismu na trávení podílejí, ale nikoliv tak, že by se přímo a okamžitě po spolknutí účastnili trávicího procesu.

Ať už máme transparentní projevy potravinové intolerance nebo o ní nevíme, je vždy ku prospěchu zdraví:
  • 1. Jíst dominantně přirozenou stravu – zeleninu, ovoce, bobuloviny, semena, klíčky, ořechy, případně obiloviny neobsahující gluten(lepek).
  • 2. Malé množství několikrát denně.
  • 3. Potraviny neupravovat – jíst je v původním stavu – syrové.
  • 4. Žvýkat


Komentáře k článku Potravinová intolerance