Fresh nebo džus z krabice?
Jistě jste už slyšeli o tom, že čerstvé zeleninové a ovocné šťávy jsou zdravé.
Mnozí z nás už dávno mají v domácnosti pomocníka pro výrobu této lahodné a přirozené tekutiny.
Kvalitní odšťavňovač se stává pro mnohé z nás základem naší kuchyně.
Vitariánům nahradil varnou desku a hrnce na vaření.
Čerstvé šťávy z ovoce, zeleniny a různých druhů rostlin se pro mnoho lidí staly nejen základem jídelníčku, ale velmi často i léčebným prostředkem.
Ano, pití čerstvých zeleninových a ovocných šťáv je statisticky jedním z nejúčinnějších prostředků v boji s různými druhy chorob.
Naproti tomu džusy, které nakupujete v supermarketech, nemají s čerstvou šťávou nic společného.
Takže jaký, že je rozdíl mezi džusem ze supermarketu a čerstvou šťávou(freshem)?
Fresh – čerstvě vylisovaná šťáva z dozrálého ovoce či zeleniny
To nejdůležitější na čerstvé šťávě je její obsah využitelných přírodních látek: vitamíny, enzymy, bioflavanoidy, rozpustná i nerozpustná vláknina. Tyto látky jsou vzájemně úzce propojené a jedině v celém komplexu přináší lidskému tělu optimální užitek.
Čerstvě vylisovaná šťáva má vysoký podíl těchto látek, které si zachovávají využitelnou hodnotu.
Živí stavitelé
Enzymy jsou vlastními pomocníky při trávení potravy – naše tělo je vyrábí samo. Již ve slinách začíná proces trávení cukrů(amyláza), v žaludku se štěpí pomocí enzymu pepsinu proteiny a následuje celá řada enzymů produkovaných dvanácterníkem, játry, žlučníkem, slinivkou břišní a stěnou střevní trubice, které zajišťují komplexní rozložení potravin na využitelné jednotky.
Enzymy, které čerstvě vylisovaná šťáva obsahuje, pomáhají rozkládat přírodní cukry v ovoci obsažené. Snižují tak glykemický, ale především inzulinový index potravin s vyšším obsahem cukrů(některé druhy ovoce).
Enzymy však ke své činnosti potřebují další látky – především vitamíny.
Vitamíny umožňují enzymům správnou činnost v organismu. Proto jedině komplex těchto složek má pozitivní vliv na lidský organismus.
Enzymy obsažené ve stravě jsou vysoce termofobní.
Zahřátím na teplotu vyšší než 36°stupňů Celsia ztrácejí své schopnosti.
Čerstvá zelenina a ovoce obsahuje velké množství těchto složek, které náš organismus potřebuje ke správnému fungování. Rostlinné plody jsou z hlediska vývoje člověka nejpřirozenější stravou a to právě ve svém původním tedy syrovém stavu.
Také není třeba se bát vysokého podílu cukru v ovoci – čtěte více.
Čerstvé ovocné a zeleninové šťávy bychom mohli bez nadsázky nazvat nektarem života, protože jsou koncentrátem životně důležitých látek nezbytných pro udržení zdravých funkcí lidského organismu.
Proč fresh?
Obsah výživných složek
Žádné konzervanty, barviva, aromata, dochucovadla
Možnost volby surovin – čerstvost, kvalita.
Zásadotvornost
Nevýhody:
Nižší trvanlivost(obvykle 24 hodin v ledničce)
Pořizovací náklady na odšťavňovač.
Džus, nektar, šťáva
Džusy jak obecně nazýváme koncentráty v krabicích či lahvích kupovaných v obchodech jsou pouhým fragmentem toho, co z ovoce či zeleniny po vylisování, zkoncentrování, popř. vysušení, znovu-přidání vody a konzervantů a zabalení do krabice či lahve, zbyde.
Výrobce těchto džusů nezachrání ani etikety typu: bez konzervačních činidel, bez přidaného cukru, plné antioxidantů, apod. Tato tvrzení jsou reklamní trik plný lží.
Slovo 100%-ní na krabicích přesně znamená, že se jedná o jednodruhový džus. Tedy extrakt např. z jablek, který byl pasterizován(tepelně upraven), zkoncentrován a pak smíchán s vodou, př. cukrem a zabalen.
Představa, kterou toto označení vytváří – tedy pocit, že v obsahu litrové krabice se skrývá šťáva vylisovaná pouze z jablek a nic jiného, je zcela klamný.
Ani pomerančový džus není vlastně vylisovaná pomerančová šťáva, ale konzervovaný koncentrát s vodou + další přidané látky.
Džusy v krabicích či lahvích mají obvykle přidaný minimálně jeden konzervant – obvykle rafinovaný řepný cukr. Ten zvyšuje glykemickou křivku i vyplavení vyššího množství inzulinu.
Jsou vždy tepelně upraveny, tím je zničena většina výživných látek(enzymy, vitamíny). Obvykle se používá pasterizace.
Velmi často obsahují další přidané látky – chemické konzervanty, stabilizátory, aromata, barviva, zahušťovadla, dochucovadla. Některá jsou sice neškodná, ale pro naše tělo také nepotřebná, takže jen zbytečně zatěžují metabolické procesy.
Obvyklou praxí je i používání nezralých či nekvalitních (nahnilých, poškozených) surovin.
Voda, která se přidavá do koncentrátu je nejasného původu a musí být upravena podle platných norem daného regionu, kde se džus vyrábí. V ní se logicky nachází látky jako chlor či fluor. Můžou se také vyskytovat látky nebezpečné člověku - dusičnany, dusitany, stopy těžkých kovů, apod.
Za jakých podmínek se džus, vyrábí, skladuje a přepravuje také nevíme.
Proč džus?
Trvanlivost.
Dostupnost.
Nevýhody:
Absence výživných složek.
Vysoký podíl rafinovaného cukru.
Upravovaná voda(neznáme kvality a zdroje).
Nejasný zdroj surovin(např. nahnilé pomeranče,apod.)
Kyselinotvornost
Možnost obsahu nebezpečných látek.
Resumé:
Lidské zdraví:
Je-li posuzovatel prospěchu džusů versus fresh šťáv lidské zdraví, musíme jednoznačně prohlásit, že čerstvě lisované šťávy jednoznačně vítězí. Obsahem vitálních složek, absencí přidaných látek, možností kontroly surovin.
Chuť:
Z hlediska chuti není také třeba o ničem diskutovat – šťáva z čerstvých kvalitních plodů je vždy chutnější a především přirozenější.
Cena:
Ani cena není nakloněna džusům v krabici. Při srovnání obsahu skutečné šťávy(o kterou zákazníkovi při nákupu jde) z plodů vychází čerstvé šťávy v průměru na desetinu ceny džusů v krabici.
Ovšem i bez porovnávání obsahových složek – pouze objemové srovnání vychází stále ve prospěch čerstvě lisovaných šťáv. (Záleží na druhu suroviny, ale u nejvíce konzumovaných jako jsou pomerančové, jablečné, grepové, hruškové či ananasové je cena nižší u čerstvě lisované šťávy).
Ani jednorázové pořizovací náklady na odšťavňovače cenu čerstvých šťáv nenavýší nad krabicové či lahvové džusy.
