Cukr zabiják? Přibírá se po ovoci?
Cukr zabiják? Přibírá se po ovoci?
Mnoho lidí se obává vysokého obsahu cukru v ovoci a i někteří „odborníci“ radí vyhýbat se druhům ovoce s vysokým obsahem cukru. Toto je však nebezpečný mýtus, kde je evidentní neznalost procesů lidského těla.
Při posuzování sacharidů(cukrů) a vlivu na lidský organismus se obvykle vychází z glykemického indexu(GI), který posuzuje rychlost uvolněného cukru do krevního řečiště. Jsme-li vystaveni dlouhodobému rychlému uvolňování glukózy do krevního řečiště, odpovídá náš organismus sníženou citlivosti tělesných buněk na inzulin(hormon umožňující přesun živin do buněk).
To dalo vzniknout mýtu, kdy se automaticky předpokládá, že sladké = nezdravé. Vše je ale jinak.
Glykemický index se stal jediným posuzovatel sacharidů na lidské zdraví. Co většina lidí neví a odborníků zanedbává je inzulinový index.
Ten totiž působení sacharidů v lidském těle upřesňuje:
„Obvykle se soudilo, že čím vyšší je glykemická odezva, tím vyšší je i insulinová(inzulin je hormon slinivky břišní přesunující živiny do buněk) odezva - proto dietologové doporučovali jíst jídla s nízkým GI, aby byl insulin pod kontrolou. Nyní však víme, že existují různé druhy potravin, kde hodnota II není vždy přímo úměrná naměřeným hodnotám GI. Zatímco mléko a mléčné výrobky mají velice nízký GI, vyvolávají silnou insulinovou odezvu, podobnou takové, kterou vyvolávají jídla s nejvyšším GI.“
Je proto nasnadě přehodnotit zcela posuzování potravin podle obsahu sacharidů, ale zaměřit se především na jejich charakteristiku. Glykemický a inzulinový index je vysoce individuální a máme-li při jeho posuzování být objektivní, musíme každého člověka posuzovat jako jedinečného.
Tyto indexy navíc ovlivňuje množství dalších faktorů, které zcela ignorujeme – těmi jsou např. složení potravy, tepelné úpravy pokrmů, množství zkonzumovaných pokrmů, stejně jako jejich způsob konzumace(žvýkání).
Ovoce obecně obsahuje převážně fruktózu(ovocný cukr), která má nízký GI, ale vysoký inzulinový index.
Čerstvé(zralé nebo dozrávající) ovoce obsahuje spolu s tímto přírodním cukrem vysoký podíl enzymů, které pomáhají štěpení obsažených cukrů. Důležité je, aby ovoce bylo zralé!
Navíc většina ovoce obsahuje množství vlákniny, která urychluje peristaltické vlnění, atak zrychluje průchod potravy trávicí trubicí.
Obsah enzymů a vláknina tak snižuje množství cukru, který se z ovoce uvolní do krve, stejně jako množství vyplaveného inzulinu.
Proto konzumace ovoce byť s vysokým obsahem cukru není nebezpečná.
Naopak přináší velký prospěch lidskému zdraví. Ovocné plody jsou totiž z hlediska historického vývoje člověka jednou z nepřirozenějších druhů stravy.
Nutno dodat, že vývojově jsme také přizpůsobeni na mnohonásobně více pohybu, než který většina lidí současné západní společnosti vydává.
Ani ovoce, které nevyrostlo v našem klimatickém pásmu, není zcela určitě škodlivé. Toto je jeden z mála makrobiotických klišé, které se staly obecnou pravdou založenou na zcela nelogických argumentech.
Geny většiny lidí jsou totiž modifikovány vývojem ze subtropických a tropických pásem. Z těchto plodně vegetačních pásem pocházejí naši předci. V těchto oblastech se naše geny vyvíjely po nejdelší dobu. Z hlediska vývoje lidské stravy je zřejmé, že plody ovoce jsou tou nejpřirozenější stravou spolu s bobulemi a ořechovými plody.
I druhý argument makrobiotiků, že tropické ovoce „ochlazuje“ bere za své. Stačí úvaha selského rozumu, kdy je jasné, že tropické ovoce je „napěchované“ slunečním zářením – tedy energií, která „ohřívá“.
Ani u osob s cukrovkou typu I a II. a osob s nižší citlivostí na inzulin nehrozí přímé nebezpečí. Je však nutné dbát vyšší opatrnosti při přechodu na přirozenou stravu.
Obecně by lidé postižení cukrovkou měli zcela ze svého jídelníčku vyřadit nasycené tuky, obiloviny(především pšenici a výrobky z ní), rafinovaný cukr.
Jíst malá jídla 5x denně, vynechat velké porce(běžný oběd), zapojit silová a aerobní cvičení, nejméně 4x týdně.
