Civilizační choroby, aneb proč umíráme o 20 let dříve, než je nutné.
Ironií je i pravý důvod proč většina z nás poslední dvě desetiletí vlastního života trpí chronickými nemocemi a obtížemi, které nás značně limitují.
Nemusíme umírat předčasně a můžeme v plném zdraví prožívat delší, radostnější a vitálnější život. Můžeme, ale přesto tak většina z nás nezvolí.
Proč?
Vůle nám nechybí - ale pravdivé informace potřebné ke změně ano.
Jedním z důvodů proč si zkracujeme život, jsou naše stravovací zvyklosti.
Lidstvo totiž za posledních 10. tis let omezilo svůj jídelníček na několik druhů živočichů a rostlin, které konzumuje.
Počítáno reálnou vahou se zažívacím traktem průměrného středoevropana prosune asi 25.000 kg potravy, která je svou povahou zcela nebo částečně nepřirozená jeho genetickému předurčení.
Z těchto 25 tun tuhé stravy je část rozložena a stává se lidskými buňkami. Molekuly ze stravy nejsou jen energetickým potenciálem našich buněk, ale přímo naše buňky utvářejí.
Ano, jsme tím, co jíme.
A jestliže celý život dáváme svému tělu částečně nebo zcela nevhodnou stravu, není na místě údiv nad bezpočtem chorob, které nazýváme „civilizačními“.
Většina lidí západního světa a dnes již obyvatel neprůmyslových částí světa umírá v důsledku tzv. civilizačních onemocnění.
Choroby cévní soustavy (infarkty, mozkové příhody) jsou zabijákem č. 1. Další metlou civilizace je rakovina, která zabíjí a bolestivě znepříjemňuje život statisícům lidí po celém světě. Komplikace a snížení kvality života přináší další onemocnění, jako jsou cukrovka, roztroušená skleróza a další autoimunitní onemocnění jako astma, alergie, dermatitida, crohnova choroba, ulcerózní kolitida, celiakie a další nemoci často nespecifických symptomů.
U mnoha z těchto jmenovaných chorob nezná klasická medicína příčiny vzniku. Biochemicky sice dokáže detailně popsat průběh nemoci, ale v komplexní znalosti souvislostí vzniku značně tápe.
Opírá se často o vědecké studie, ze kterých vyvodí obecný závěr, který paušalizuje v globálním měřítku.
V praxi to znamená asi tolik, že ve chvíli, kdy jste právě přežili svůj první infarkt myokardu, dostanete od kardiologa doporučení, abyste nekouřili, a snížili cholesterol, případně se nerozčilovali a měli více pohybu.
Co ale dělat, když jste si celý život nezapálili jedinou cigaretu, žijete v klidu a pohodě a jste aktivní sportovec?
Odstraníte tedy tučná jídla ze svého jídelníčku, ale už vás nenapadne se zeptat, proč inuité (eskymáci), kteří požívají maso živočichů s vysokým obsahem (nasycených)tuků, infarkty téměř neznají. Lékař Vám totiž neřekne, že cholesterol, který konzumujete se stravou, automaticky neznamená zúžené tepny a případný trombus.
Lékařům totiž neřekli na vysoké škole to, že cholesterol se v našich cévách chová jako zabiják pouze v interakci s dalšími látkami, např. fragmenty glutenových sloučenin z obilí.
Od lékaře se proto nedozvíte, že za váš infarkt nemůže jen přemíra uzenin, masa a nasycených tuků, ale také rohlíky, chleba, knedlíky, těstoviny a vše co obsahuje sloučeniny glutenu (lepku).
A když náhodou potkáte lékaře osvíceného a samo-vzdělávajícího se, nemůže si dovolit překročit konvenční metodiku léčby nemocí. A vlastně to není ani v jeho zájmu – lékař je přeci placený za to, že jste jeho pacient.
Konvenční medicína neřeší příčiny nemocí.
Je založená pouze na principu symptomatické léčby tzn., že má snížit negativní projevy nemocí.
Projevy!
Neřeší nemoc se souvislostmi, nezabývá se příliš příčinami vzniku a prostě se snaží zmírnit projev choroby. Takže na sennou rýmu a jiné projevy alergií dostanete antihistaminika (látky potlačující obrannou reakci), popř. silnější kalibr v podobě kortikoidů. Také doporučení vyhýbat se alergenu. Ale rozhodně ne odpověď na otázku, proč, že naše tělo reaguje nepřátelsky na látky tělu známé a přirozené.
Jiným příkladem přístupu člověka a medicíny k nemocem je statisticky nejprodávanější druh „léku“.
Tím jsou celosvětově analgetika – tedy látky tlumící bolest.
Selský rozum se zastavuje a ptá se: „má to logiku“? Tělo se projeví bolestí a člověk jde a tento signál utlumí.
Bolest má přeci jediný účel – nasměrovat pozornost prostřednictvím nervového systému do místa, kde něco není v pořádku. Je-li to bolest chronická, o to více bychom se měli zabývat její příčinou. Ne v kabelce nosit ibuprofen.
Problém je však v tom, že postoj medicíny nebo i obecný pohled společnosti na nemoc, nás nenaučil chápat její přirozené souvislosti. Nemoci se chceme zbavit rychle, efektivně, pohodlně a s minimální ztrátou energie.
Mnoho z nás vůbec ani nenapadá, že za většinu chorob si můžeme svým každodenním rozhodováním a že cestu k plnému zdraví nenalezneme u lékařů, ale pouze v chápání a respektování přirozeného nastavení našeho organismu.
Existuje tedy vůbec možnost jak se strastí chorob vyhnout?
Ano, jistě. A řešení je prosté, levné a příjemné.
Ale není příliš publikované, protože na něm v systému založeném na tržních mechanismech nikdo nevydělává. Dává ale prostor pro jednotlivce, kteří jsou odvážní a dokážou vystoupit z proudu prefabrikovaného životního stylu.
Značné části chorob, které postihují lidský kmen, se můžeme vyhnout. Doslova si je můžeme přestat způsobovat.
Jednoduše - návratem k přirozené stravě.
Ta dodá našemu organismu ty složky, ze kterých je schopen vytěžit maximum při minimální vydané energii. Tím zvýšíme energetický potenciál našeho organismu a jeho celkovou vitalitu.
Co civilizační choroby způsobuje a jak se jim můžeme vyhnout je jedním z hlavních bodů semináře o (R)evoluční výživě
