Alergie a senná rýma - pravá přičina vzniku, možnosti léčby
Jako každý rok na jaře mnoho z nás neocení nádherné projevy přírody. Protože květenství, které kolem sebe do vzdálenosti mnoha kilometrů(všichni máme rádi žlutý „bordel“ z masivně pěstované řepky, kterou ze zákona lijeme do nádrží, zatímco miliony lidí nemají co jíst - nechť žije etika EU) šíří pyl dráždí naše sliznice. Toto podráždění nazýváme alergií.
Pohled medicíny
Alergie je definována jako nepřiměřená reakce na vnější podněty - obvykle bílkovinné povahy.
Standardní medicínská léčba je obvykle pouze symptomatická – tedy potlačuje projevy alergie. K tomu používá tzv. antihistaminika(při závažnějších projevech kortikoidy).
Např. Zodac, Zyrtec, Xyzal, Claritine jsou platíčka malých pilulek, které se množí v kapsách alergiků.
Tyto tabletky – obecně nazývané antihistaminika potlačují průvodní projevy alergií, jako jsou senná rýma, otok nosní sliznice, pálení a štípání očí, apod.
Jak působí?
Zjednodušeně: vyblokují látku(histamin), která je mediátorem nepřiměřené reakce imunitního systému.
K této metodice medicína přidává režim vyhýbání se alergenu, který reakci vyvolává.
To bývá v případě senné rýmy a tzv. pylových alergií ale zatracený problém. Ostatně každý z alergiků to zná – jednoduše není kam se schovat před expozicí alergeny. Létají si vzduchem a alergikův frňáček je zvesela nasává. To jak nepříjemné je 50x za den kýchnout pochopí až ten, který tuto kulometnou kadenci zažije. Alergie velmi vyčerpává organismus a připravuje nás o energii a bdělou pozornost. A to právě ve chvílích, kdy bychom si chtěli užívat tepla, vůní vzduchu a všech jarních a letních požitků.
Antihistaminika zároveň velmi často nezabírají a krom transparentních vedlejších účinků, kterými je snížená pozornost a určitá „připitomělost“ s sebou nesou poselství uměle potlačených reakcí našeho organismu.
V praxi je proto pro mnohé období od dubna do konce srpna pod taktovkou každodenního užívání látek, které potlačují přirozené imunitní mechanismy organismu. To má pochopitelně své vedlejší účinky.
Obecná teorie vzniku alergie
Statisticky v západních zemích světa stále narůstá počet osob s projevy alergie a jiných autoimunitních poruch.
Příčina tohoto jevu dle medicíny? Neznámá.
Obvyklou teorií je znečištěné prostředí, stres, a podobné obecné nezařaditelné a nespecifické důvody, které se masivně propagují tam, kde se skutečná příčina vědomě zatajuje. Ačkoliv medicína v pohledu na autoimunitní choroby provedla velký krok, stále se setkáváme s tím, že oči medicíny jsou záměrně namířeny na snižování projevů nemoci, nikoliv na uzdravení nemocných(odstranění skutečné příčiny). Nemůžeme za to samozřejmě osočovat lékařskou vědu – tento mechanismus vznikl na základě našich potřeb a požadavků, které lidstvo na medicínu kladlo.
Zároveň nelze popřít i tendence vědců a některých lékařů odhalit skutečné příčiny patologií našeho imunitního systému.
I když se hygienická hypotéza stala pro mnohé konsensem vzniku mnoha autoimunitních chorob, nenastala od roku 1989, kdy byla HH pojmenována, zásadní revoluce v léčbě alergií ani jiných autoimunitních chorob.
Stále převládá léčba pomocí potlačování příznaků a projevů nemoci.
Za tímto mechanismem samozřejmě stojí několik důvodů, kdy bohužel jedním z nich je silný ekonomický faktor, který oblast léčby autoimunitních chorob staví do role byznysu, nikoliv podstaty medicíny.
Mechanismus udržování nemocných závislých na „lécích“ potlačujících projevy nemocí je nejlepší marketingovou strategií, z níž pramení velký, ale především dlouhodobý zisk oproti nákladnému výzkumu jiných terapií.
Ani alternativní medicína si s alergiemi neví příliš rady a snaží se obvykle o totéž, co chemicky a efektivně provádí západní medicína. Nebo hledá příčiny díky neznalosti mechanismů fungování lidského těla tam, kde nejsou.
Proč a jak vzniká porucha imunitního systému
Skutečná příčina vzniku a neobvyklého nárůstu pylových alergií je zcela někde jinde, než ji obvykle hledají lékaři, terapeuti a i my samotní. Uvažujeme totiž o tom, že alergenem je látka, která nám prokazatelně alergickou reakci vyvolá.
Zamysleme se proto nad principem alergie. Nemusíme být příliš erudovaní v oboru alergologie a imunologie. Postačí selský rozum.
Jistě jste si položili mnohokrát otázky typu:
„Proč se mi vůbec alergie na pyl objevila?“
„Proč najednou mé tělo začalo reagovat na pyl břízy jako na cizorodou látku?“
Bříza(jako mnoho jiných pylů v běžném vdechovaném množství) jako taková má pro náš organismus nulovou toxicitu. Navíc s tímto pylem přišli do styku geny našich předků po mnoho generací nazpět. Tudíž to pro náš organismus není nová a neznámá látka.
Tak proč najednou, když se nadechneme jejího pylu, začneme kýchat?
Alergie je výsledkem špatné reaktivity imunitního systému (odtud správné označení autoimunitní choroba).
Nejsme však alergičtí primárně na pyl břízy. Naším dominantním alergenem je zcela něco jiného. S vysokou pravděpodobností molekuly jiných proteinů, které masivně přijímáme do těla, např. kravské mléko nebo hybridizovaná pšenice.
„Popuzení“ jedné části imunitního systému proti neškodným molekulám pylu zároveň stimuluje absence skutečných nepřátel (např. červů nebo některých druhů bakterií) v našem zažívacím traktu.
Významný podíl v rozvoji autoimunitních chorob hrají léčba antibiotiky a nedostatek zdravého spánku.
K pochopení, kde dojde k chybné reaktivitě organismu na neškodné podněty se musíme nejdřív podívat detailněji na funkce naší policie(imunitního systému).
Princip alergie – zjednodušeně:
Záhada alergie a jiných autoimunitních chorob je ve své podstatě velmi jednoduchá byť zahrnuje obrovskou škálu interakcí imunitního systému.
Nadechneme vzduch, v němž jsou obsaženy částice pylu. Ty se skrze plicní alveoly dostávají do krevního řečiště, ve kterém začínají putovat. V momentě kdy je zachytí sekundární obranná linie – dendritické buňky a makrofágy a „slupnou“ je do svých útrob, začíná zajímavý proces. Tyto buňky dekódují strukturu a povahu alergenu a vyšlou cytokiny(signální proteiny – smska na centrálu policie) s příkazem na výrobu specifických protilátek(T a B buňky). Tyto protilátky naše tělo vyrobí přímo „na míru“ proti danému nepříteli a jsou vyslány do místa vniknutí – v případě pylu nosní sliznice a oči.
Hlen na nosní sliznici je tak přirozenou reakcí, která má zpomalit vstup cizorodé látky do organismu.
To stále neodpovídá na otázku, proč náš jinak perfektně pracující imunitní systém vyhodnotí např. pyl břízy jako cizorodou složku, proti které je nutné bojovat.
Důvody jsou prosté:
1. Chyba interakce - molekuly pylu reagovaly s molekulami jiných složek(např. gliadiny pšenice nebo proteiny mléka) v krevním řečišti. Došlo k tzv. clusteru(shluku). Protože v tomto shluku byl obsažený primární alergen(např. pšeničný gliadin) pohltila jej dendritická buňka. Následně dekódovala strukturu i původ jednotlivých složek tohoto shluku a vyslala informaci k tvorbě protilátek.
(Proč je pšeničný lepek skrytým alergenem pojednává tento článek).
A tak se stalo, že neškodný(ba naopak prospěšný) pyl byl vyhodnocen jako cizorodá látka, proti níž začala produkce specifických protilátek. (Tento popis je velmi zjednodušený pro lepší pochopení. Svou roli sehrává celá kaskáda imunitních interakcí).
Příměrem si to můžeme představit tak, že po Václaváku ve směru od Muzea k Můstku běží pořádně vypašený tlouštík(pšeničný lepek) s rozpaženými pažemi. Kdokoliv, kdo mu přijde do cesty jde s ním(např. pyl travin). Prostě je chytí a ze své povahy k sobě přilepí(proto lepek). Cestou dělají pěkný vyrvál a sem tam něco rozbijí, do někoho strčí. O tomhle akčním tlouštíčkovi však už naše policie(imunitní systém) ví, že je buřič a dává si na něj pozor. Když doběhne tahle parta vedená lepkem k první policejní hlídce, hned si naši strážníci lepka všimnou. Označí ho a „jdou po něm“. Vzhledem k tomu, že stojí v partě s dalšími, jsou označeni i oni. Strážníci vysílačkou zavolají zásahovku a tak pak jednoho po druhém pěkně zlikviduje. Naše policie v tomto případě funguje důmyslně, ale až moc razantně. Škodící lepek do party k sobě přibral další neškodné a ty pak dostanou na budku od naší nekompromisní zásahovky. Tihle chlápci ze zásahovky si neberou servítky s nikým, kdo je označený. Navíc ihned vytvoří u hlavního nádraží zátaras(nosní hlen) a je-li někdo podobný někomu z označené party, okamžitě proti němu vytáhnou vodní děla(kýchání) a prostě ho do města nehodlají pustit. Nemusí tímto buřičem v našem městě být jen samotný Mr. Lepek. Proč naše tělo Lepka nesnáší a proč o tom většina z nás neví, se dočtete v článku o bílé mouce a obilovinách.
Ve zkratce jsme si řekli, jak a proč vzniká špatná reaktivita našeho imunitního systému a tak i alergické reakce.
Dalším důvodem alergické reakce na neškodné podněty je:
2. Nuda imunitního systému
Náš imunitní systém je po dlouhé tisíce let stimulován různými nájezdníky – viry, bakteriemi, helmity(červy).
Již zmíněná hygienická hypotéza správně dedukuje, že náš imunitní systém si z důvodu nedostatku přirozených nepřátel hledá jiné impulsy k činnosti. Prostě se nudí.
Virů a bakterií máme relativní dostatek, ale co vykazuje téměř nulový výskyt, je přítomnost červů a našem zažívacím traktu.
Zde je skryta skutečná příčina různých patologií imunitního systému - jsou to totiž zcela stejné protilátky, které reagují na červy, jako ty, které máme zvýšené při senné rýmě, tedy „alergii na pyl“
Tento prostý fakt potvrzují i statistická data výskytu autoimunitních chorob.
U obyvatelstva, které je exponováno přirozenou „nečistotou‘“ se alergie vyskytují zcela minimálně oproti výskytu u „rozvinutých“ společenství.
Významnou roli sehrává i fakt, že národy nebo části lidských společenstev žijících v bližším kontaktu s přírodou (tedy i přirozenými antigeny) mají obvykle i nižší příjem hybridizovaných plodin a různými technologickými postupy upravených potravin.
Možnosti:
Zjištění primárního alergenu
Před tím, než v nadšení nasadíme nekompromisní bezlepkovou dietu nebo začneme polykat vajíčka červíků, bychom měli znát naše dominantní druhy potravinových alergenů, respkt. proteinů, které iniciují zvýšení počtu protilátek.
Díky nimž naše tělo reaguje "pomateně" i na neškodné látky. Test na zvýšené protilátky proti jednotlivým druhům potravin můžeme provést v pohodlí domova pomocí screeningových testů.
Logickým výsledkem takového testování je odhalení a následné odstranění primárního alergenu z jídelníčku.
Tím dochází automaticky k nápravě špatného vyhodnocování škodlivosti alergenů.
Tento proces trvá několik dnů až pár týdnů. Specifické protilátky našeho imunitního systému(zásahovka) totiž disponují pamětí. Jednoduše nálepku „cizorodý“ pylu břízy odlepí až po nějaké době. Poté si i letitý alergik může na plně rozkvetlé louce zhluboka nadechnout.
Terapie parazity
Metodou, která vykazuje enormní úspěšnost i bez nutnosti změny stravovacího režimu, je terapie parazity. Ve Velké Británii tuto metodu někteří alergologové a imunologové používají s úspěšností 96%. Tato metoda v ČR není zatím schválená(což neznamená, že se nesmí používat). Nicméně již i u nás se mnoho odborníků z oblastí parazitologie a imunologie shoduje na pozitivním vlivu různých parazitů na náš imunitní systém.
Působí několikerým způsobem:
1. Vyvolá reakci imunitních složek na parazity a tím sníží reakci imunitních složek na pylová zrna(nebo v případě jiných autoimunitních chorob na vlastní tkáň).
2. Tato reakce sníží propustnost sliznice tenkého střeva pro jiné patogeny(lepek), zvýší sekreci trávicích enzymů. Tím dojde k vyšší efektivitě protrávení potravy, a snížení negativního působení majoritně přijímaných potravinových alergenů(kasein, lepek).
Efekt pro alergika v obou případech je stejný – snížení alergické reakce na pyl(či jiný jinak neškodný "alergen").
Jiné možnosti
Běhá-li vám po zádech mráz z představy, že do sebe přijímáte živá vajíčka tasemnice(cíleně se používají druhy, které se sice dokáží přichytit, ale nikoliv rozmnožovat) nebo nechcete razantně změnit svůj jídelníček(i když je-li vaší příčinou autoimunitní choroby některý z přijímaných proteinů, bez změny to nepůjde), můžete zkusit zmírnit průběh alergické reakce zvýšeným příjmem těchto potravin nebo potravinových doplňků:
1. Zázračný len - na jemno rozemleté (v případě konzumace celých zrníček nedochází k uvolňování důležitých látek) lněné semínko (polévková lžíce denně) zalitá pomerančovým freshem částečně umí suplovat působení červů – vytváří obdobnou reakci v tenkém střevu.
Navíc obsahuje kyselinu alfa-linoleovou, která je prekurzorem DHA(esenciální nenasycená mastná kyselina), která mají velmi významný protizánětlivý účinek.
Len a stejně tak i sezam obsahují látky, jejichž zvýšená konzumace velmi pozitivně působí na správnou modulaci imunitní soustavy. Použít lze sezamový i lněný olej.
Nejste-li vegetariáni, můžete použít EPA a DHA z mořských živočichů.
2. Probiotické kultury – obvykle probiotika obsahují 5-6 druhů bifinogenních bakterií a laktobacilů.
To je samozřejmě pouhý zlomek mikroorganismů v tlustém střevu člověka.
Nicméně i tyto působí obdobným způsobem jako červi - mohou iniciovat imunitní systém.
Dá se říci, že „stahují“ část imunitních složek do našich útrob. Zároveň mohou částečně kompenzovat negativní působení antibiotik, které zhoršují vývoj imunitního systému v důsledku eliminace symbiotické mikroflóry.
3. Enzymy - (např. wobenzym, nebo lepicol) mají širokou škálu působení na veškeré(nejen) metabolické procesy našeho těla. Především pomáhají odstranit části „zacykleného“ imunitního systému, které zvyšují lokální zánětlivost tkání.
4. Chlorofyl - potraviny s vyšším obsahem chlorofylu – listová zelenina, špenát, (zelená smoothies zvyšují objem cenných látek, které jsme schopni přijmout) upravují fungování imunitní soustavy.
Mezi nejzajímavější zelené potraviny v tomto případě patří kopřiva, která při konzumaci (saláty, čaj, smoothies) působí jako přirozené antihistaminikum. Tedy sníží reaktivnost našich imunitních složek.
5. Vitamin C - potraviny s vyšším obsahem vitaminu C – citrusy, šípky, černý rybíz. Ideální příjem je v koloidní formě – v čerstvých ovocných a zeleninových šťávách. Vitamín C působí jako koenzym mnoha metabolických procesů a svou aktivitu přináší v modulaci imunitního systému.
Zvýšit příjem v exponované době můžete i pomocí přírodního vitaminu C ve formě tablet.
Eliminace:
Snížit nebo zcela eliminovat při přebujelé imunitní soustavě bychom měli tyto látky:
cigaretový kouř a jiné vdechované zplodiny(oxidy dusíku a síry, polyaromatické uhlovodíky, jemné částice prachu), alkohol, jednoduché cukry - především rafinované, bílou mouku - především z hybridizované pšenice, nasycené a ztužené tuky.
V exponovaném období se zkuste vyhnout jídlům s vyšším obsahem histaminu - ryby, kakao, kysané zelí, uzeniny, dlouho zrající a plísňové sýry, pivo, víno.
Doporučení:
Minimálně 1 měsíc před obdobím očekávaného alergenu zvyšte pobyt ve venkovním prostředí.
Zvyšte pohybovou aktivitu během, které dochází ke zvýšování tělesné teploty a pocení.
Navštěvujte saunu. Zvyšte příjem tekutin(neslazených nápojů - např. vody s citronem, meduňkou, mátou, atd.)
Naučte se zklidňovat dechový rytmus a přeladit mozkové vlny do hlubší frekvence.
Více se líbejte(máme na mysli francouzský polibek:-) Nejen na ústa. Tím velmi pozitivně ovlivníte imunitní systém na hormonální úrovni.
