Příběh plicní fibrózy
Příběh idiopatické plicní fibrózy.
Na konci roku 2011 mě požádala má kamarádka, zdali bych se nemohl zastavit za jejím dlouholetým rodinným přítelem. Prý má idiopatickou plicní fibrózu.
Nejdřív zjednodušeně vysvětlím – plicní fibróza znamená srůstání plicní tkáně. Prakticky se nemocnému postupně snižuje plocha plicních sklípků, které přes své jemné membrány předávají kyslík do krve.
Idiopatickou ji medicína nazývá, protože není zřetelná a jednoznačně doložitelná příčina.
Idiopatická plicní fibróza postihuje především silné kuřáky a podobně také osoby, které byly dlouhodobě a opakovaně vystaveny vdechovaným toxinům(azbest, soli rtuti, atd.). Méně obvyklé, je propuknutí i v jiných případech – např. po prodělané infekci hlubokých cest dýchacích.
Zdravé plíce.
Běžný postup „léčby“ spočívá v podávání kortikoidů a látek uvolňujících bronchy(antiastmatika).
Tato nemoc je podle slovníku medicíny neléčitelná. Průměrná doba přežití je 3 – 5 let.
Tedy jinak řečeno – v důsledku této choroby umírá do 7 let téměř 100% nemocných(léčených).
Projevy jsou velmi nepříjemné – prakticky se postupně začíná nemocný dusit v důsledku zmenšování plochy plicní tkáně. V poslední fázi je nemocný připoután ke kyslíkovému generátoru.
S velkým respektem jsem si nechal poslat výsledky krevních testů, roentgenu a CT hrudního koše.
Dva dny jsem je prohlížel. Nakonec jsem se rozhodl za Petrem stavit.
Když mi otevřel, i laik by poznal plicní onemocnění – dýchavičnost, sem tam si zakašlal(jakoby naprázdno), šedá pleť v obličeji(nedokrvení periférních tkání vlivem nedostatečného kyslíkového zásobení) a typický příznak - nehty ve tvaru hodinového sklíčka.
Zjistit v tomto případě příčinu plicní fibrózy nebylo příliš těžké – po dobu dvaceti let kouřil Petr „jak fabrika“. K tomu pracoval s metalickými barvami(nástřiky kovů). Když jsme přidali dřívější chuť na sklenku piva a typicky českou kuchyni, měli jsme docela jasno. K plicním problémům se obvykle přidávají jaterní problémy, které jsou způsobeny přetížeností jater z toxických látek, které vnášíme do těla – v tomto případě cigarety, aerosoly barev, alkohol.
Plicní fibróza nevzniká náhle - vyvíjí se mnoho let.
Čím vyšší je zatížení antigeny(organického nebo anorganického původu) tím pravděpodobnější je její vznik.
Plíce postižené rozsáhlou fibrózou
Tato chvíle je v každé diagnostice velice důležitá – stojíte před situací, kdy se nemocný člověk má rozhodnout, zdali změní své návyky způsob života, který mu nemoc přivodily.
V dnešní době je mnoho dostupných metod terapií na mnoho nemocí, ale problém skutečně nastává, když se má nemocný vzdát svých naučených zvyklostí. Velmi často bohužel zvyk zvítězí i nad tak silným motivem jako je zachování života.
Lidé prostě raději zemřou nebo jsou nemocní, než by skutečně změnili svůj způsob života.
V této fázi aplikuji na klienta přístup rovný diplomatickému jednání na vrcholné politické úrovni.
Je totiž klidně možné, že jakákoliv zanedbaná nuance způsobí v nemocném nedůvěru k metodám, které v dané chvíli nezná. Obecně nezná i ty konvenční medicíny, ale dogma lékařské vědy je stále hluboce zakořeněno. Většinou se pak vrací k nefunkčním metodám zdravotnického systému.
Nicméně Petr svou chutí a pohodovým otevřeným přístupem zcela překvapil. Namísto konzervativní nedůvěry zde byla otevřená mysl natěšená na nové zkušenosti. Petr také už před několika roky přestal kouřit, čímž pomyslně vytáhl jeden krovák ze svého víka.
Nejdřív jsem zjistil, zdali má Petr chuť něco dělat a jestli si uvědomuje vážnost této nemoci.
Vysvětlil jsem mu princip standardní léčby a možné kontraindikace. Povídali jsme si o tom, jak fungují plíce, srdce, krevní oběh, jaterní činnost.
Z výsledků testů bylo ovšem jasné, že plicní fibróza není jediný problém. Nález na játrech poukazoval na možný novotvar(jak se posléze ukázalo zhoubný).
Chuť i podmínky(silná podpora rodiny a dostatek času) k tomu něco ve svém životě změnit tu byly bohatě zastoupeny, proto jsem navrhl tuto terapii:
1. Každodenní pozvolné procvičování úplného jógového dechu – přirozené prohlubování a prodlužování dýchacích etap(nádech, výdech) a postupné přidávání zadržení mezi etapou nádechu a výdechu.
2. Dýchání na Frolovově dýchacích trenažeru. Zpočátku velmi opatrně a dávkou 5ml vody a cvičení 2x10minut denně, protože zvýšení nádechového odporu mohlo vést k silné reakci v poškozených plicích.
3. Detoxifikace jaterní činnosti – nákup odšťavňovače a každodenní pití čerstvých zeleninových šťáv(řepa, mrkev, pomeranč, zázvor).
4. Suplementace doplňky výživy – Vitamin C + rutin, Sanogel, hepatoprotektiva(ostropestřec, smetánka lékařská). Posléze Ovosan.
5. Změna stravy – snížení konzumace nasycených a živočišných tuků, mléčných produktů a obilných zrn(především pšenice). Zvýšení příjmu zeleniny, ovoce, naklíčených semen.
6. Čistička vzduchu s ionizátorem.
Věděl jsem, že plicní fibróza má vždy progresivní proces, a tak jsem si sliboval od této terapie zpomalení celého procesu.
Měsíc po prvních návštěvách, jsem se u Petra znovu zastavil.
Ve dveřích jsem zůstal stát jak opařený – vypadal naprosto jinak – kůže na obličeji měla zdravou barvu, ani nekašlal. Zjistil jsem, že po 30 dnech aplikace navrhovaného postupu podle jeho slov ujde se psem 3 kilometry bez zadýchání.
Před zahájením se po ujití 150metrů do mírného kopce zadýchal natolik, že nemohl jít dál.
Terapie, nejen, že mu evidentně pomáhala, ale značně ho i bavila(ostatně koho také ne – popíjet lahodné zeleninové šťávy, mít čistý dech), tak v ní nadále pokračoval. Popisem reakcí lékařů na to, kdy Petr s nadšením popisoval tyto metody s tím, že už kortikoidy a antiastmatika předepisovat nechce, bych degradoval zcela Hippokratovu přísahu na ironickou frázi, takže je uvádět nebudu.
Po jaterní biopsii se Petr rozhodl(tak trochu na nátlak lékařů a okolí) aplikovat chemoterapeutika. Jaterní testy totiž vykazovaly útvar o rozloze 8cm. Chemoterapeutika kromě toho, že stála 150.000,- Kč na jeden měsíc s sebou přinesla všechny vedlejší kontraindikace(pocení, nespavost, horečky, vypadávání vlasů, brutální nevolnost, ekzém, trávící potíže, neschopnost cokoliv dělat).
Petr se po 10-ti dnech užívání těchto „zázraků“ rozhodl nepodstupovat dál ničení svých buněk a chemo odmítl. Léčba měla pokračovat dalších minimálně 8 měsíců (zajímavý státem posvěcený kšeft – zdravotní pojišťovna by uhradila 1.200.000,- Kč za neúčinný prostředek, který způsobí otrávení a vyčerpání celého organismu).
Petr dal na svůj instinkt a tělesnou reakci. A vysral se na to.
Nyní je 8 měsíců od aplikace dýchacího trenažéru a popíjení šťáv.
Na plicním oddělení mu s údivem oznámili cosi o remisi plicní fibrózy. Tzn. spontánní zastavení rozvoje této choroby. To samotné zní jako zázrak.
Jsem vždy skeptik a i když vím, že se člověk dokáže uzdravit z mnoha závažných onemocnění, vždy vidím ty horší varianty.
Možná Petr ještě vyhráno nemá, ale bude-li jeho přístup ke svému životu, tělu a zdraví stejný jako doposud, tak je mi jasné, že mě za rok v lese při běhu na 10 km předběhne.
