Mléko a člověk

mléko s otazníkemMléko – zdravé nebo zabiják?
Problematiku kolem mléka a mléčných produktů umocňuje jeho masivní konzumace. Zaměřme ale fokus na problematiku mléka objektivněji a rozšiřme zároveň úhel pohledu a spektrum souvislostí.
Vezměme si nejprve obecné glosy a tvrzení, které se za posledních 50 let staly díky propagandě živočišného průmyslu, dogmatem:

Mléko obsahuje především kalcium (vápník), bílkoviny a dále pak řadu vitaminu.
A proto má být mléko zdravé.
Pro vápník, který je nutný k výstavbě především tvrdých tkání těla.
Vezměme tedy jednotlivé složky postupně:
Ano, kravské mléko obsahuje vápník. A to je právě ten problém.
Je ho tam tolik,(stejně jako jiných koncentrovaných složek), že při pravidelné konzumaci mléka a mléčných výrobků dochází k porušení acidobazické rovnováhy. Ta pak vede nejen ke snížené schopnosti metabolizovat vápník a cenné složky, ale především k nadměrnému vylučování vitaminu D spolu s vápníkem z těla ven. Vitamin D se významně účastní ukládání kalcia v kostech.

Tedy obchodní rozvahou to znamená, že v lepším případě nula od nuly pojde – tedy, co mléčné produkty vyloučí, to i dodají, ale ve většině případů naopak vedou k úbytku cenných látek z organismu vlivem:

A, Neschopnosti trávit mléčnou bílkovinu (kasein).
Proto nelze dát rovnítko mezi přísunem vápníku z mléka a jeho využitelností lidským organismem. Hlavním problémem v případě „mléčného vápníku“ je jeho vstřebatelnost.
Vápník v mléce je vázaný na kasein (mléčnou bílkovinu), která je svou biochemickou strukturou pro obrovskou část populace velmi těžko využitelná.
To je dáno skutečností, že v dospělosti člověku chybí enzym chymosin, který v novorozeneckém a batolecím věku štěpí kasein. Kasein, který je majoritním druhem proteinů v mléce tak není nikdy u dospělého člověka dobře natráven.
Kasein by neměly obsahovat sýry vyrábějící se ze syrovátky(např.ricotta).

Struktura a podíl bílkovin v kravském mléce
Bílkoviny v mléce mají zcela jinou strukturu, než tělem dobře využitelné aminokyseliny.
Proteiny v kravském mléce mají zajistit mnohonásobně rychlejší váhový přírůstek u telat, než jak je tomu obvyklé u růstu člověka.
Proto konzumací (především)kravského mléka dostáváme do těla abnormální množství proteinů, které lidský organismus neumí efektivně využít.
Nadměrná konzumace bílkovin vede samozřejmě k řadě nemocí.
Některé studie uvádějí, že mléčnou bílkovinu není schopno trávit 60% obyvatelstva.
Tito lidé vystavují enormní zátěži svůj trávicí trakt, zejména játra, která musí nestrávené bílkoviny odbourávat.
Bílkoviny z mléka a mléčných produktů se svou konečnou bilancí jeví jednoznačně negativní.

kráva s injekcíJe zapotřebí si uvědomit, že propaganda mléka a jeho zdravotní prospěšnosti nevznikla na základě výzkumů mléka.
Ale naopak – mléko se začalo produkovat z ekonomických důvodů a k tomu byly vytvořeny studie, které měly doložit významnost mléka v lidské výživě. Proto pár chytrých hlav našlo synergii mezi vysokým obsahem některých složek v mléce s lidskými potřebami.
Tento princip stál bohužel, miliony lidí, věřících těmto dogmatům zdraví.
Lobby potravinářského průmyslu si platí své pravdy na mnoha místech a proto z úst odborníků na výživu stále zní slátaniny neuvěřitelného charakteru o zdravotní prospěšnosti mléka.(Např. z úst Dr. Jebavé v pořadu Peklo na talíři, která uvádí: „konzumaci mléka bych doporučila každému!“ „Mléko je zdravá potravina!“)
Selský rozum tápe, kde se vezme ve vysokoškolsky vzdělané „odbornici“ na mléko takový nesmysl.
„Pro každého!“ Tímto tvrzením by paní Dr. Jebavá přiklepla krovák do rakve 200 milionům obyvatelům Evropy.
Jak to?

B, Mlíko, do rakve víko, aneb proč nám chybí enzymy.
Bez nadsázky se o mléku dá takto hovořit ještě z dalšího a zřejmě nejdůležitějšího důvodu.
Proč?
200 milionů Evropanů je statisticky neschopno (nebo jejich schopnost trávit je značně snížena) trávit mléčný cukr (laktózu), k čemuž je logicky předurčila moudrá příroda, která absencí laktázy (enzym štěpící mléčný cukr) chtěla zajistit vyšší přežití druhu.
Protože rychlejší odstavení od mateřského mléka a adaptace na přirozenou stravu (v případě člověka jde o dominantně rostlinnou) zajišťuje vyšší úroveň přežití.
Laktáza však není jediným enzymem, který mizí nebo se jeho míra významně snižuje po dosažení 2 let.
Chymosin je enzym, pomocí kterého přijaté savčí mléko v žaludku koaguluje (srazí se), aby mohlo být dále dobře tráveno. S věkem produkce chymosinu klesá a mizí. Proto v dospělosti člověka není nikdy přijaté mléko dokonale natráveno (v dospělosti se štěpí pomocí pepsinu za pomoci zvýšené kyselosti žaludku)Tolik biologická logika přírody.
Evropané svým genealogickým původem nemají dostatečně adaptované mechanismy genů, které by kódovaly právě produkci laktázy.
Vzhledem k tomu, že Evropa je světadílem s nejvyšší konzumací mléka na světě, staví to mléko na přední příčky v příčinách civilizačních chorob.
Také nutno dodat, že některé národy absolutně mléko nedokážou trávit (působí přímo jak jed v těle - Indiánské kmeny, Číňané, a z velké části i Evropané).
U těchto národů je naprostá absence enzymu laktázy.

Co to způsobí v těle?
Nenápadnou časovanou bombu
Netrávením mléčného cukru (absence laktázy) dochází k jeho hnilobnému rozkladu (především v tlustém střevě), na němž se podílejí bakterie, které způsobují dominantní disbalanci jinak vyvážené mikroflóry.
Obdobným způsobem působí neprotrávení kaseinu.
Mléko upravené fermentačním procesem (kysání) - jogurt, sýr, apod., by mělo mít enzymaticky změněnou strukturu mléčného cukru, takže tento mechanismus z části supluje u dospělého člověka obvyklou absenci nebo nízký podíl vylučované laktázy.
Nicméně v běžném komerčním provozu fermentační procesy neprobíhají řádným způsobem, takže i kysané produkty obsahují laktózu, která v konečném důsledku se spolupodílí na rozvoji různých civilizačních chorob.
Laktózu by neměly obsahovat dlouhozrající tvrdé sýry.

Syrové nebo pasterizované?
Zastánci zdravé výživy zastávají názor, že je lepší pít mléko syrové – jsou v něm zachovány všechny látky v původním stavu.
Tedy nejsou degradovány tepelnou úpravou.
Je tedy potřeba mléko pasterizovat či jinak tepelně upravit?
Odpověď je trochu lišácká – ano, za stávajících okolností je to nutné.
Je to však nutné díky způsobu chovu, výkrmu skotu, nemocnosti chovaného dobytka ve velkochovech. Díky možnosti přenosu nemocí z kravského syrového mléka na člověka (druhy E. Coli, tuberkulózy, mastitidy, encefalitidy a dalších) je pasterizace mléka nutná.

Pravda je však taková, že k masivnímu rozšíření pasterizace nevedlo riziko přenosu chorob (to je u krav chovaných v čistých podmínkách statků s nízkým počtem krav minimální).
Riziko přenosu zvyšuje koncentrace skotu na jednom místě, používání antibiotik a hormonů, naprosto nevhodné krmení (obilný šrot, GMO sója, namísto přirozené trávy). To vede ke špatnému zdravotnímu stavu skotu a zvyšuje tak rizika přenosu patogenů do mléka.

Pravda je však ještě smutnější – pasterizaci potřebují především obchodníci, kteří mléko mohou skladovat po delší dobu (pasterizace vlivem zničení vitálních látek umrtvuje tekutinu a prodlužuje tak dobu, od které by se mléko začalo vlivem mikroorganismů „kazit“).
Stejný důvod jako je tomu u produkce bílé mouky.


Historie mléka

Kravské mléko se sporadicky začalo používat zhruba před 6500 lety v oblasti úrodného půlměsíce (od Egypta po Indii).
V tuto dobu totiž místní zemědělci začali domestikovat původní druhy turu (obdobu dnešní krávy).
Mléko pili čerstvé a pouze v období, kdy byla kráva v laktačním cyklu (po narození telete).
Tzn., že nikdy se nemohlo stát, že by tehdejší člověk měl „na stole“ každý den mléko.
Penetraci chovu dobytka nezměnili žádné milníky v dějinách lidstva tak jako počátek průmyslové revoluce a především velkochovy po druhé světové válce.
Rozšíření konzumace kravského mléka došlo až v 50. letech dvacátého století. S tím i jeho uměle vytvořená propaganda postupně zvyšovala konzumaci z jediného důvodu – zvyšování produkce.

Zřejmě velmi důležitou informací pro naše území je prostý fakt, že Neolitická revoluce, která rozšířila chov dobytka a tím konzumaci mléka zanechala a stále zanechává obrovské šrámy na zdraví lidí, kteří na ní nejsou geneticky adaptováni.
Evropané mají svůj genealogický původ jiný, než lidé, kteří se postupně přivykali na kravské mléko na území úrodného půlměsíce.

stop mlékuDalší rizika:
Mléko obsahuje řadu látek přidaných do krmných směsí skotu.
Jsou to především růstové hormony (v ČR je jejich konzumace skotem zakázána). Nicméně se jejich produkce stále zvyšuje - otázka tedy zaznívá: "k čemu se asi používají a kdo je nákladně kupuje?"
Dále pak stejně jako širokospektrální antibiotika (v ČR se podávají pod veterinárním dohledem a existuje distanční doba, po kterou od dojnice nesmí po podání antibiotik být mléko odebíráno). I když se v mléce přímo antibiotika dle platných zákonů nesmí vyskytovat, ovlivňují zdravotní stav krav. A to mnohem výrazněji, než je tomu u lidí. Trávicí systém skotu je zcela závislý na přítomnosti mikroorganismů, které umožňují trávení a využití potravy. Antibiotika přímo působí proti těmto přirozeným symbiotickým mikroorganismům. Je-li narušena tato rovnováha, je narušen celý metabolismus dojnic.

Stres
Hladina stresových hormonů a celkový zdravotní stav krav při dojení se přímo odráží v kvalitě mléka.
Další zásadní informací, kterou si lidé ze spotřebitelského pohledu nějak přestali uvědomovat, je to, jakým způsobem se mléko získává.
Z krávy totiž automaticky mléko neteče jen tak.
Jen proto, že to my chceme. Tedy ne přirozeně.
Ale reálně vlastně ano - krávy se uměle oplodňují a udržují pomocí umělého dojení, aby dojily, kdy chceme my.

Strava a podmínky chovu
Nejen, že zvířatům nenabízíme přirozeně zdravé prostředí k životu a nutíme je k nepřirozeným mechanismům (ustájení, počet kusů dobytka na met čtvereční, nedostatek čerstvého vzduchu, slunce, trávy). Ale i stravu skotu jsme přizpůsobili ekonomickým faktorům.
Geneticky upravená sója a kukuřice, hybridizovaná pšenice v granulátu. To je významným prvkem při zkrmování dobytka. A stejně významné je to z hlediska ovlivnění kvality mléka (popř. masa). GMO je minimálně rozporuplné, ne-li z mnoha hledisek nebezpečné.
Koncentrace velkého počtu kusů dobytka v uzavřených prostorách zvyšuje míru přenosu infekčních chorob a má velmi nepříznivý vliv na zdravotní stav dobytka.
To vše není zrovna přirozené.
Je paradoxní, že z těchto pokřivených mechanismů vychází produkt, o kterém stále někteří tvrdí, že je zdravotně prospěšný pro člověka..

Mléčná statistika:
Světová produkce mléka dnes převyšuje 500 milionů tun ročně.
Největší je v Evropě - 210 milionů tun. Následuje Severní Amerika - téměř 79 milionů tun, Indie, kde se vyprodukuje ročně přes 70 milionů tun, Jižní Amerika 43 miliony.
Nízká produkce je v Japonsku, které dává přednost kokosovému mléku před živočišným, a v Číně. Doslova mizivá je na africkém kontinentě - pouhé 2 miliony 300 tisíc tun ročně.
Na světě se nejvíce konzumuje mléko kravské.
Představuje 85,26% světové spotřeby mléka. Následuje mléko buvolí (10,76%), kozí (2,24%), ovčí (1,5%) a velbloudí (0,23%). Průměrná spotřeba na obyvatele představuje sklenici mléka denně, avšak mezi jednotlivými zeměmi existují velké rozdíly. V tropických zemích se mléka spotřebuje podstatně méně, zatímco obyvatelé Severní Ameriky a severských evropských zemí ho konzumují nejvíce. Největší množství mléka, až dva litry denně, pijí Finové, Dánové, Norové, ale také Novozélanďané. V Irsku představuje průměrná spotřeba mléka na osobu za rok 163 litry, ve Velké Británii 117 a v Nizozemsku 101 litr na obyvatele ročně. Francie, Německo a Itálie se pohybují kolem 65 litrů. V Indii jsou to 33 litry a v Japonsku 39 litrů. V Číně se spotřebují průměrně pouze dva litry mléka na člověka za celý rok

Statistika, která zcela kopíruje spotřebu mléka je statistika výskytu osteoporózy.
Osteoporóza je zjednodušeně řídnutí kostí vlivem úbytku vápníku v kostech.
Jde o závažné onemocnění, které demobilizuje stále více lidí postupně v nižším věku.
Stále se právě na tuto nemoc doporučuje vyšší konzumace mléčných výrobků.
Absurdně pak vypadá statistika právě zemí s největší konzumací mléka a mléčných produktů.
Země, které nejvíce konzumují mléko (USA, Finsko, Dánsko, Velká Británie) jsou totiž tytéž státy, které vykazují nejvyšší výskyt osteoporózy.

Resumé:

Tak a jsme zase zpět na začátku. Znovu prosím – selský rozum a inteligenci.
Trochu argumentů biologie:
Tele, které je fyziologicky schopno trávit kravské (tedy mateřské mléko) má 4 žaludky, respkt. 2 předžaludky, z nichž ihned první se podílí právě na fermentaci potravy. V první fázi života telete však mléko prochází přímo do žaludku (míjí nedovyvinuté předžaludky čepcobachorovým splavem přímo do slezu - ekvivalent žaludku).
Člověk je fyziologicky však zcela jinak konstruován. Ani suplovaný externí fermentační proces mléčných produktů nezajistí dokonalé přetrávení mléčného cukru.

Mléko (především to kravské, lhostejno, zdali tepelně upravené či nikoli) jako takové NENÍ určeno po lidskou výživu.

Jak tedy odpovědět na otázku, pít nebo nepít mléko?
Jsi-li tele, pij ho.
Lidský organismus je schopen využít i velmi nevhodnou potravu pro své přežití.
Nicméně mléko není potravinou, kterou by člověk měl dlouhodobě konzumovat.
Zejména ne kravské a rozhodně ne v pasterizovaném stavu od skotu z velkochovů.


Mléko v historii lidstva hraje jistě klíčovou roli jakožto náhradní potravina, která zajistila přežití v dobách, kdy bylo složité a nemožné jiné potraviny dlouhodobě skladovat v období vegetačního útlumu. To však v dnešní době, kdy si můžeme dovolit čerstvé potraviny – zeleninu, ovoce v kterémkoliv ročním období, neplatí. Navíc jsme rozšířili i další možnosti uchovávání potravin – mražení, sušení, sterilování, kterými dokážeme biologicky vhodnou (rostlinnou) stravu dokonale vyvážit příjem nutných živin v období, kdy na stromech nejsou ani listy a zem je ztvrdlá mrazem.

Praktická řešení:
Obvyklý problém v konzumaci mléka je však lidský zvyk.
Mléko používáme totiž nejen na pití.
Skryté mléko bývá v mnoha dalších potravinách.
Používáme ho na vaření, pečení na výrobu mnoha dalších pokrmů – pečiva, kterém se spojuje s bílou moukou z hybridizované pšenice vytváří skutečně nebezpečnou hmotu pro naši trávicí soustavu.

Mnoho lidí v dnešní době touží po jednoduchých řešeních.
Dostávám otázky typu: „Co mám teda dělat, když mléko nechci pít?“
Nebo zcela zásadní: „Čím mám mléko nahradit?“

Odpovědi jsou nasnadě: z nutričního hlediska nedojde k významnému poklesu tělem využitelných látek při ne-konzumaci mléka.
Naopak dojde k výraznému snížení negativních dopadů spojených s jeho konzumací.
Strava založená na biologicky vhodných plodinách (zelenina, ovoce, ořechy, semena, klíčky) zcela plně dokáže zajistit příjem mnohonásobně lépe využitelných látek, které se doporučují právě v souvislosti s konzumací mléka (vápník, vitamín D).

Z hlediska zvyku – tedy používaní mléka v kuchyni existují praktická a efektivní řešení.
Pro mnohé se stala přirozenou součástí tzv. rostlinná mléka
Ty lze zakoupit v každém hypermarketu (někdy značně drahá – doporučuji nákup přes internet), např. mléko v BIO kvalitě ze sojových bobů rakouského výrobce v Kauflandu 1 litr – 40,-Kč. Pro naprostý komfort lze však zakoupit domácí výrobník rostlinného mléka, na kterém připravíte nutričně bohatá rostlinná mléka z konopí, sóji, rýže (opravdu zajímavé je mléko z černé rýže, jáhel, mandlí.
Při pečení, kdy se mléko stejně jako vejce používá jako pojivo těsta, lze velmi dobře suplovat např. drcenými lněnými semínky smíchanými s vodou, u sladkého pečiva lze použít rozmačkané banány.

stop mléku

 



Komentáře k článku Mléko a člověk