BIO a GMO, aneb lidstvo v ohrožení

Bio vs GMO
BIO a GMO – dva termíny, které plní nejen palcové titulky mainstreamových i rádoby nezávislých médií již řadu let.
Zdánlivě stojí oba na opačné straně houpačky – houpačky, na kterou z jedné strany působí stále zvyšující se příjem potravy ze strany lidstva (alespoň tak potřebu GMO potravin podávají jejich producenti) a ze strany druhé touha po přírodním a přirozeném způsobu života (aspoň tak ji deklarují miliony lidí poptávající (nejen) potraviny bez všech možných přísad a modifikací).
Vypadá jako by byly tyto pojmy téměř na opačné straně barikády a jejich přívrženci na druhou stranu barikády mířili ostrými náboji.

Proč se principy těchto pojmů vzájemně vylučují, a co je spojuje, je nasnadě si říci.
Opakovat argumentaci BIO bojovníků a zastánců přirozeného života není třeba, stejně jako argumenty společností produkující GMO potraviny. Ale pro zcela nezasvěcené co říkají o BIO jeho zastánci:

  • 1. Vyšší obsah nutričních látek
  • 2. Nižší obsah toxických látek – těžkých kovů, reziduí petrochemického průmyslu, atd.
  • 3. Lepší chuť


GMO(tedy geneticky upravené potraviny-máme na mysli především plodiny) má naproti tomu podporu některých států a hlavně masivní propagaci producentů hnojiv. Tvrdí a také si nechali na toto téma zpracovat několik vědeckých studií, které dokládají, že GMO plodiny:

  • 1. Jsou netoxické pro člověka i jiné druhy, proti kterým není přímo namířena genetická modifikace
  • 2. Mají vyšší výnos oproti jiným druhům – mohou tudíž vyřešit problém hladomorů ve světě.
  • 3. Mají (nebo mohou) vyšší obsah nutričních látek (proteinů, tuků, sacharidů).


No…
Před nedávnem mě kontaktoval můj klient, kterému jsem pomáhal s uzdravením RSS(pozn. po 8 měsících bez jakýchkoliv ataků a se zacelenými myelinovými pouzdry – technicky vzato zcela zdráv.)
Tomuto muži s trojnásobným vysokoškolským vzděláním velmi záleží na objektivitě faktů a tak se vlivem zvýšeného zájmu o zdravý životní styl díky své nemoci rozhodl, že přijde věcem na kloub.
Část týmu, který řídí (ve zcela jiném odvětví), vyčlenil na shromáždění a zpracování dat o BIO a GMO. 16 lidí zpracovávalo v 5 jazycích(angličtina, čeština, japonština, ruština, němčina) studie, testy, informace a veškeré dostupné(i nedostupné zdroje – dokonce bylo použito hackerských technik do přístupů určených zdravotnickému personálu) a to po dobu 6 měsíců.
Objektivita je prý objektivita.
Vznikl 1400-ti stránkový elaborát, který bude spíš vyhovovat statistickému úřadu nebo odborníkům v oborech genetického inženýrství a biochemie, než oku laika. Nastavili mnoho sledovacích parametrů, přidali řadu verifikátorů i falzifikátorů, prověřili zdroje, hodnověrnost zdrojů.
V podstatě udělali práci, kterou prozatím nikdo nevytvořil. Všechna tato data zadali navíc do informačního systému, který pracuje na výpočtech kvantové fyziky.
Prý technologická špička umělé inteligence.
Prý pro eliminaci lidských chyb. Když mi to František vysvětloval, rezignoval jsem – bylo to jednoduše nad mé chápání a mé základny kvantové fyziky na toto nestačily.
Pan František (říkejme mu tak – nechce být prozatím jmenován a uváděn jako zdroj, aby mohl dál pokračovat nerušen ve svých výzkumech a sběru dat) mne požádal, abych dal důležitým informacím, které nashromáždil „lidskou podobu“ srozumitelnou běžnému smrtelníkovi.
S nasraností sobě vlastní mi pak glosoval, že někdo ho určitě nebude chtít potkat. Hlavně ti, kteří, cituji: „chtějí dojebat přírodu jen proto, aby se napakovali.“

Trochu obšírně jsem vám představil zdroj informací pro zamyšlení nad BIO a GMO potravinami.
S relevancí vůči titulku tohoto článku nás bude zajímat možný vliv na (nejen)lidské zdraví BIO potravin a GMO plodin.
Když mi František volal, zněl vcelku rozrušeně. Chtěl se ihned sejít…
Mezitím, co jsme oba listovali v diářích, glosoval:
„BIO plodiny nemají prostě vyšší hodnoty nutričních látek, které BIO zemědělci deklarují.“
„Je to v řádu 10% procent oproti běžným potravinám, které stříkají všemi icidy…“ „ale o 100% dražší.“
„Zase jen komerční tah opřený o náš strach o zdraví.“
„Hmmm, a jaké látky jste sledovali?“ odpověděl jsem…
„Proteiny, sacharidy, vitamíny, tuky, minerální a stopové prvky..“
Usmál jsem se…“a co Fytoalexiny?“ „Co prosím?“


I přes pro mě neuchopitelnou výši inteligenčního kvocientu pana Františka se stalo přesně to, co se děje stále dokola – věříme tomu, co známe. Pro všechny z nás totiž platí zákon pozornosti. Když někdo na ulici zakřičí, strhne to veškerou pozornost. A na opačné straně ulice se může ve stejný okamžik neslyšně zhmotnit mimozemšťan a nikdo si ho nevšimne.
Takže – obvykle sledujeme, zkoumáme, porovnáváme to, co ZNÁME.
I když za půl roku průzkumu na termíny fytoalexin, popř. salvestrol musel Františkův tým narazit, zřejmě se nezdál natolik zásadní pro sledování.

Poté, co následoval téměř dvouhodinový telefonát o tom, co fytoalexiny jsou a jak pracují v našem těle mi jasné, že dostanu spolu s výzkumem porovnávajícím stovky hodnot také srovnání v oblasti látek, které dnes nazýváme Fytoalexiny(nejznámější bude pravděpodobně syntetizovaný resveratrol).

resveratrol - vzorecA docela jsem se těšil.
Když se však nyní dívám do materiálů, které tyto hodnoty porovnávají, jsem upřímně zděšen.

Díky šíři zkoumaného spektra se mi naskytl zcela ojedinělý výzkum nebývalého rozsahu a konsekvencí, která zcela zásadně říkají proč mají BIO potraviny smysl a proč je nutné GMO modifikace držet ve skleníku.

Na konci článku přikládám přehled srovnání běžných látek a obecně sledovaných parametrů.

A teď k věci.

Co jsou fytoalexiny?
Fytoalexiny patří mezi látky, které rostlina začne vyrábět, jakmile rozpozná napadení škůdcem(houbou, parazitem). Tyto látky mají protiplísňový, antimykotický, antimikrobiální účinek.
Během několika hodin se v celé rostlině, která je napadena(nikoliv pouze v části napadení) začnou objevovat látky, které působí několikerým způsobem proti danému škůdci.

fytoalexin - burský oříšekFytoalexiny mají jasný cíl – ochránit rostlinu před vetřelcem.
Spolu s produkcí těchto látek dochází k řadě dalších dějů, které mají zamezit škůdci v jeho činnosti.
Aktivuje se: řada enzymů – např. proteinkináza, která pravděpodobně slouží v tomto případě k tomu, aby narušila proteiny vetřelce.
Inhibitory enzymů, které umožní enzymům „napadnout“ vetřelce.
Peroxid vodíku, který vykazuje vysoké antioxidační a antimikrobiální vlastnosti.
Oxid dusnatý, který i když je pro člověka ve vysokých koncentracích jedovatý se podílí na obrovské škále procesů – např. hubí bakterie(v lidském těle prostřednictvím bílých krvinek), zlepšuje cirkulaci krve v krevním řečišti(Pozn. pro sportovce - oxid dusnatý vcelku úzce souvisí lepším prokrvením svalstva. Možná i část odpovědi na otázku, odkud gorily vytvářejí své svalstvo, když jsou téměř výhradně vegetariány).

Fytoalexiny obsažené v napadených rostlinách, které konzumujeme, mají v lidském organismu obdobný účinek jako v rostlinně samotné, ale spektrum účinku konzumace napadené rostliny je mnohem širší díky řadě dalších výše uvedených procesů.

Co o fytoalexinech víme:
Jednou skupinou fytoalexinů jsou Salvestroly. Mezi nejznámější z nich patří Resveratrol, který byl objeven lidmi v roce 1981. Tato látka má obrovskou škálu pozitivních účinků na lidský organismus.
Mluví se o nejvyšším antioxidačním efektu, o masivním snížení rizika civilizačních chorob, regulaci krevního tlaku, hladiny krevního cukru, atd. A to mluvíme o vlivu, který je se prokazatelně pojí pouze k užívání této izolované látky.
Resveratrol se získává z hroznů, které díky tomu, že přezrávají, bývají často napadeny, popř. je jejich napadení škůdcem vědomě způsobeno člověkem.
Tyto hrozny se používají především ve Francii pro výrobu francouzských vín.

Vliv fytoalexinů v lidském organismu.
I přes to, že jde o enormně důležité látky, chybí zde studie a výzkumy, které by jednotlivé skupiny těchto látek dlouhodobě zkoumaly. Lidstvo jim doposud věnovalo pozornost jen pramalou.

Především pomáhají potlačovat patogenní organismy. Jíme-li napadenou rostlinu – např. plod jablka, snižujeme množství secernovaných enzymů našim organismem. Jíme totiž rostlinu, ve které došlo díky napadení k aktivaci enzymů a jejich inhibitorů (inhibitory potlačují činnost enzymů v rostlině, ale i v lidském těle. Nejsou-li aktivovány před snězením, snižují naše tělo schopnost strávit danou potravinu). Aktivace enzymatické činnosti mění i biochemické složení plodů nebo jiných částí rostlin. Aktivují-li se tyto inhibitory před snězením ( napadením škůdcem, popř. naklíčením) nesnižují činnost našich tělních enzymů.
Spektrum účinků na civilizační, infekční i jiné choroby je obrovské.
Od rozpouštění ateromových plátů (arteriosklerozy), antikarcinogenity(působí např. jako iniciátory apoptózy rakovinových buněk – tedy dokáží vyvolat smrt rakovinového bujení) až po autoimunitní choroby(rss, alergie, cukrovka).

Tedy zjednodušeně – konzumací fytoalexinů:

  • 1. Snížíme spotřebu energie nutnou na strávení potravy
  • 2. Zvýšíme schopnost těla využít potřebné látky ze snězeného plodu(i jiné tráveniny)
  • 3. Zvýšíme obranyschopnost svého imunitního systému,
  • 4. Přímo působíme proti patogenním mikroorganismům.
  • 5. Zvyšujeme energetickou bilanci buněk a schopnost regeneraci


Proč fytoalexiny takto fungují? Protože miliony let vývoje člověka předurčili k jezení plodů, semen, ořechů, lodyh, kořenů, atd. I sami rostliny z toho mají(díky toaletám vlastně měly) užitek – po snězení jablka – samozřejmě celého byla pravděpodobnost, že se dostane jabloň na vzdálenější místo spolu s trusem živočicha, který je snědl.

Co to znamená z hlediska BIO a GMO?
BIO plodiny bývají obvykle různými škůdci napadeny a tak mají obsah fytoalexinů vysoký.
Oproti tomu plodiny, které nejsou BIO – při jejich pěstění se používají látky jako pesticidy a herbicidy, fytoalexiny obsahují mnohonásobně méně. Postřik zničí různé cizopasníky, ale zároveň zamezí tvorbě fytoalexinů v rostlině.

Stejně, respkt. ještě hůř z hlediska obsahu fytoalexinů jsou na tom plodiny GMO. Těm je záměrně implantována do genetického kódu substance, která činí rostlinu nepřitažlivou popř. odolnou proti specifickým škůdcům. Což z hlediska výnosu je jistě logické, ale z hlediska přítomnosti fytoalexinů naprosto nežádoucí.

GMO plodiny pak v mnoha případech vůbec nemusí MÍT SCHOPNOST produkovat tyto důležité látky.

Zpět k panu Františkovi:
Po naší diskuzi mi po několika týdnech přistál v emailu i výsledek průzkumu fytoalexinů(byly zkoumány konkrétní typy v různých druzích plodin).
Dívám se na ně a dochází si mi jak STRAŠNÝ účinek má naše tendence zjednodušovat si všechny mechanismy – v tomto případě i pěstění plodin.
Dívám se a přemýšlím, jakou cenu má onen postříkaný banán a grep kupovaný v supermarketu. Vitamíny, minerální látky, enzymy, sacharidy, jistě…ale minimum obranných látek.

Výskyt fytoalexinů ve zkoumaných plodinách:

  • Volně rostoucí plodiny mimo lidský zájmový výsev: 92%
  • BIO plodiny: 85%
  • BIO plodiny pěstované v obklopení NEBIO plodin(rámec 35 km): 74%
  • Plodiny konvenční(herbicidované a pesticidované): 23%
  • GMO plodiny: stopové množství.

* výskyt fytoalexinů byl prováděn srovnávacím testem na váhovou jednotku.
*hodnoty jsou měřené z těchto druhů plodin: grepy, banány, kukuřice, pšenice setá, různé druhy jablek, rajčata, oves setý, sója, červené víno, bílé víno, brambory, batáty
*některé druhy rostlin – především hlízy(batáty) vykazovali vyšší výskyt fytoalexinů v porovnání s obilninami nebo ovocem.



Tato statistika je alarmující. A důsledky tohoto mechanismu děsivé.
Samozřejmě, že je zapotřebí dalších testů a výzkumů, ale již v tuto chvíli jistojistě víme, že jsme masivně obklopeni plodinami, u nichž jsme potlačili pesticidy a herbicidy produkci velmi důležitých látek.
Tato absence se nutně projeví na lidském zdraví, stejně na zdraví zvířat, které těmito potravinami zkrmujeme. Tato skutečnost se zřejmě podílí obrovskou měrou na rozvoji řady chorob, o jejichž původu medicína stále pátrá – marně.

Situace, do které jsme dospěli se nápadně podobá situaci s antibiotiky, kdy jsme sice potlačili uměle vytvořenou látkou patogeny, ale zároveň jsme se zbavili přirozené obrany našich těl.
Budeme-li si dál zjednodušovat cestu k vyšším výnosům, možná že i náš mozek lehce zleniví.
Bude-li tato tendence zpohodlňování pokračovat, je možné, že za řadu let budeme mít dostatek proteinů, sacharidů a tuků, ale nebudeme mít žádné důležité látky, které proteiny dokážou rozložit a postavit z nich naše buňky.
Stejně tak se můžeme za řadu let podivovat nad neschopností našeho imunitního systému vůči banálním všudypřítomným bakteriím.

Výsledky běžných srovnávaných parametrů:

  • BIO plodiny mají v průměru o 10% vyšší podíl vlákniny, vitaminů, tuků, sacharidů
  • BIO plodiny mají v průměru o 12% nižší objem proteinů. * zcela zásadně se liší různé druhy potravin jako kukuřice versus pšenice setá.
  • BIO plodiny jsou 15% LEVNĚJŠÍ na pěstění. * porovnání dolar na 1 KJ.
  • BIO plodiny obsahují o 29% méně těžkých kovů
  • BIO plodiny mají o 27% nižší výnos *přepočítáno na plochu výtěžnost z 1m čtverečního
  • * porovnávány byly BIO plodiny s plodinami stejného druhu pěstovanými běžnými metodami(nikoliv GMO)

  • GMO plodiny mají prokazatelně vyšší výnosy – průměrně o 26% *než no GMO plodiny stejného druhu.
  • GMO plodiny způsobují mutace NO GMO plodin
  • GMO plodiny nemají prokazatelný přímý negativní vliv na lidské zdraví
  • * nejdelší zkoumaná doba testování byla 4.7 roku
    * vědci provádějící výzkum vlivu GMO na lidské zdraví vždy doplnili jednu větu tohoto typu:
    „nelze s naprostou jistotou verifikovat negativní vliv GMO plodin na biotyp stejně jako na všechny procesy lidského organismu.“
  • Nebylo prokázáno, že by GMO plodiny způsobovaly mutace lidských genů.
  • GMO plodiny mají o 18% procent vyšší podíl proteinů. * v porovnání k NO-GMO plodinám stejného druhu
  • GMO plodiny můžou způsobit úhyn živočichů nižších řádů * týká se různých bezobratlých živočichů.
  • Některé GMO mutace mohou způsobit ztrátu biodiverzity
  • * GMO plodiny byly porovnávány s plodinami pěstovými konvenčními metodami(nikoliv BIO)

    Pro svou obsáhlost jsem některé výsledky zvěcnil, aniž by ztratily svůj význam.

    Datum vložení článku: 21.8.2013 autor: Jan Urbánek



    Komentáře k článku BIO a GMO, aneb lidstvo v ohrožení